hrumsrt
9 284 bodů •
4
Jako mladší jsem věřil, že za větví Prokletých básníků budou tací, kteří psali o něčem drsném, o něčem cool, za co je ale nemohli tehdy pochopit. O to smutnější bylo pak zjištění, že tomu tak není a spíše to byli lidé, kterým tehdejší společnost nedovolila být sebou samým.. Úplné zatmění je příběh o jednom osudovém setkání v rámci téhle literární odnože. Postarší Paul Verlaine se vzhlédne v mladém dravém Arthurovi Rimbaudovi a společně poznávají slasti a zákoutí bohémských životů. Ale jak brzy poznají jsou dokonalým protějškem jeden pro druhého nejen v rámci profesní obce... No, nebavilo mě to. A nevím jestli na mě povinná projekce kdysi ve škole nezanechala nějaké následky, jelikož nuda může zabíjet.. Co na to, že jde možná o herecký koncert tehdy ještě začínajícího Lea, když dnes si na jeho Rimbauda málo kdo vzpomene. Nemám tu jeho postavu rád, takový nevybouřený fracek, kterému není nic svaté a musí být po jeho. Možná to totiž vypadá, že ostatním postavám pomáhá odemykat sebe sama, ale copak o to někdo stál? Taková ponurá hovadina, která na historickém podnose servíruje leckdy čiré divácké utrpení.. Aspoň, že je o tomhle dneska ticho. 35%
