martin-mickey-stusak
28 428 bodů •
8
Když se řekne „Vzpoura na lodi Bounty“, každému se vybaví snímek „Bounty“ (1984). Tato skutečná událost z roku 1788 však byla filmově zpracována už dříve, a to celkem třikrát. Poprvé ještě za němé éry, tedy v roce 1916, kdy podle tehdejší kritiky tvůrci projevili naprostou věrohodnost charakteru a činů především kapitána Bligha, což bylo učiněno na základě dobových záznamů a hlavně deníku samotného kapitána. Jednalo o hodně nákladný počin, a tak je ohromná škoda, že je považován za ztracený. Tento snímek z roku 1935 je v pořadí druhý a samozřejmě, jak už to bývá, je kritikou označen za ten nejlepší. Takřka démonického kapitána Bligha si zahrál u nás asi neznámý Charles Laughton a prvního důstojníka Fletchera Christiana, který vedl vzpouru proti sadistickému kapitánovi, si střihl Clark Gable. Ten už by naopak známý být mohl. Na svou dobu samozřejmě černobílý film, ale po technické stránce natočený s úctou k dané události. Improvizované vizuální efekty svou kvalitou přitahují pozornost až překvapivě. I režisér Frank Lloyd provedl obdivuhodnou práci. Od pozdějších verzí se asi tak první polovina děje příběhu ničím neodlišuje. Vice je však pojednáno o osudu kapitána po jeho nuceném vykázání z lodě a ponechán napospas osudu na člunu společně s posádkou, která mu zůstala věrná. Zajímavostí je vsazení komické figurky v podobě kuchaře na lodi s jeho etudou vylévání vody ze džberu do moře. Později mezi domorodci také pobaví. Nebyl to zase až tak špatný nápad, neboť snímek se více vyzdvihl do dobrodružně zábavné roviny, než aby se to zachmuřeně drželo pouze dramatu. Na lodi Bounty se samozřejmě dramatické situace odehrávají, avšak později v orientu mezi domorodci už celá atmosféra přechází do melodramatu a místy až přímo k romantickým chvilkám. Svůj dobrodružný námořnický kabát si však celý koncept zachovává po celou stopáž. V rámci klasického filmu má snímek určitě co nabídnout i dnes.
