Patrně nejznámější Greenawayův film je drama o lidské vášni postavené na jídle, sexu a násilí, jehož světové přijetí bylo velmi komplikované. Ve Velké Británii označovala řada kritiků snímek za alegorii všech neduhů vlády a osobnosti Margaret Thatcherové a tuto interpretaci nezavrhl ani režisér. V USA se dlouho jednalo o cenzurním zařazení tohoto filmu, Greenaway byl znovu a znovu vyzýván k sestříhání méně „škodlivé" verze a snímek nakonec bdržel rating X, který náleží pornografickým či extrémně násilným titulům. I přes tuto skutečnost se americké distribuce nakonec chopil Miramax a v Evropě se snímek stal velmi brzy komerčním hitem (především v Anglii a ve Francii).
Děj se odehrává v průběhu devíti dnů v prostředí luxusní restaurace, kam chodí mafián Albert (zloděj) s manželkou (jeho žena). Manželka si zde za pomoci šéfkuchaře Richarda (kuchař) najde obchodníka s knihami, se kterým se miluje na nejrůznějších místech (milenec). Stejně jako v Zet a dvě nuly jsou postavy záměrně typizované a představují karikatury vybraných vlastností a lidských charakterů. Typizované je i prostředí, kde se děj odehrává, které je záměrně stylizované jako divadelní kulisy a obsahuje jen omezený počet prostorů, v nichž se postavy filmu cyklicky pohybují.
Klíčovým motivem filmu je jídlo v mnoha různých podobách, které je nejen ústřední aktivitou postav, ale také charakterizuje jejich základní rysy. Film je doslova přeplněný jídlem - jí se všechno a jí všichni. Greenaway zde vědomě navazuje na hédonismus a žravost tolik typické pro nizozemskou (a vlámskou) malířskou tradici a zároveň se ocitá hodně vysoko na žebříčku nejlepších „foodfilmů" historie (společně s Velkou žranicí/La grande bouffe či Jídlem Jana Švankmajera).
Zatímco opakované žranice citují nejčastěji holandské mistry, tragický a osudový příběh snímku lze vnímat v intencích oblíbených témat a motivů italského malířství. Greenaway zde záměrně spojuje dvě nejdůležitější větve evropského umění do jednoho vizuálně opojného tvaru, za kterým kromě režiséra stojí i výjimečný kameraman Sacha Vierny, kmenový skladatel Michael Nyman a v tomto případě i kultovní módní návrhář Jean-Paul Gaultier, který se postaral o kostýmy.
Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)
Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec
Asci, hirsiz, karisi ve asigi
A szakács, a tolvaj, a felesége és a szeretöje
Cook the Thief His Wife & Her Lover, The
Der Koch, der Dieb, seine Frau und ihr Liebhaber
El cocinero, el ladrón, su mujer y su amante
Ha-Tabah, Ha-Ganav, Ishto V'Ha-Meahev
Il cuoco, il ladro, sua moglie e l'amante
Kocken, tjuven, hans fru & hennes älskare
Kokki, varas, vaimo ja rakastaja
Kokkurinn, þjófurinn, kona hans og elskhugi hennar
Kuchár, zlodej, jeho žena a jej milenec
Kucharz, zlodziej, jego zona i jej kochanek Le cuisinier, le voleur, sa femme et son amant
O Cozinheiro, o Ladrão, a Sua Mulher e o Amante Dela
O Cozinheiro, o Ladrão, Sua Mulher e o Amante
O mageiras, o kleftis, i gynaika tou kai o erastis tis
