Zdařilá parodie na afektované rytířské romány středověku plné stěží uvěřitelných hrdinských příběhů; film, který si užije každý s alespoň minimálním smyslem pro humor; nějakým zázrakem pronikl - podobně jako řada dalších Siccových a Monicelliho filmů - do socialistických kin i do tehdejší Československé televize. Proto mi utkvěl z dětství a s potěšením se vracím.
herecké obsazení (zejména Vittorio Gassman a Gian Maria Volonté)
V šedesátých a sedmdesátých letech přišlo do kin mnoho historických dobrodružných komedií z jižních zemí Evropy, z nichž u nás v paměti diváků asi nejvíce utkvěl kostýmní snímek francouzský ´Pošetilost mocných´ (1971). Italové však o něco dříve zabodovali, a to právě i v československých kinech, tímto příběhem ze středověku, který je tady u nás už dnes bohužel doslova zapomenutý. Děj obsahuje mnoho odkazů na nejrůznější ceněná díla (např. Dona Quijota snad pozná každý) a tradiční středověké situace, avšak v groteskním a situačním podání. Zkrátka se jedná o dokonalou parodii, jak by se řeklo, nepravděpodobného dobrodružství středověkého soužití. Své samozřejmě udělal i český dabing, který byl právem vychvalován až do nebes. Celý děj, plného nejrůznějších skopičin, je podpořen ohromnou výpravou a krásnou kamerou plně zvýrazňující místa a nejrůznější situace, i když některé kulisy vypadají dosti uměle, ale to je asi vlivem dnešní doby. Co však nestárne je skutečně onen humor, který dokáže pobavit i dnes.
Tento film dnes vzpomenul můj manžel a pěl na něj ódy (viděl jej coby malý chlapec). Tak jsem mu ho stáhla z Uložto.cz a společně jsme jej shlédli. Mám dojem, že tato prostoduchá komedie dojímá hlavně muže. Mne neuchvátila.
(5.11.2016)
