Walt Disney - Muž na pozadí mýtů

Stačí vyslovit pojmy Mickey Mouse, Kačer Donald, psi Pluto a Goofy, Tři malá prasátka, ale hlavně Sněhurka a sedm trpaslíků, Pinocchio, Dumbo, Bambi, Fantazie...

Walter Elias Disney (1901-1966) začínal jako animující kreslíř v letech 1920-1924 v Kansas City, kde založil své první studio s animátorem Ubem Iwerksem, aby svou tvůrčí dílnu přestěhoval do Los Angeles, kde se k němu kromě Iwerkse připojil i bratr Roy.
Mimochodem o grotesky s Myšákem Mickeym, kterého od počátku namlouval, a prý byl jeho alter ego, zpočátku zvukové éry filmu nebyl téměř žádný zájem.
Svá zvířátka vytvářel antropomorfickým způsobem, erotice a násilí se vyhýbal. Prosazoval rodinné filmy, výtvarně vyšel z křivky elipsy, která pružně reagovala na plynulý pohyb animace.

Novou verzí staré pohádky Tři malá prasátka získal v době hospodářské krize jednoho z mnoha Oskarů své kariéry. Koncem třicátých let minulého století už byl první osobností amerického kresleného filmu. Díky finančnímu úspěchu Sněhurky a sedmi trpaslíků vybudoval velké studio v Burbanku a vybavil je podle svých představ, aby zde mohl točit i hrané rodinné filmy. Ale rozpory uvnitř jeho týmu, které vyvrcholily stávkou, a hlavně začátek druhé světové války změnily jeho plány. Vytvořil úspěný film Pinocchio a pozoruhodnou, kontroverzní Fantazii. Po válce začal, dílem ve Velké Británii, realizovat kombinované (hrané s triky, případně s prvky animace) rodinné filmy.

Nevpustil do svého díla sex, agresi ani rasismus. Na rozdíl od hollywoodské produkce žádný z jeho filmů neměl ani v názvu slova jako vražda, smrt či mrtvý. Výjimkou je Výchova pro smrt (1943), krátký protinacistický snímek vážného zaměření.

V polovině padesátých let dvacátého století založil nedaleko Los Angeles první Disneyland, park lidové zábavy rodinného typu, který byl i jeho soukromým ideálem.