Film vypráví příběh neústupného válečného veterána Walta Kowalského, který si s přibývajícím věkem uvědomuje, že na nový svět už nestačí. Musí se konfrontovat jak se sousedy rozličného etnického původu, tak se svými hluboce zakořeněnými předsudky. Všechny staré sousedy postupně nahradili imigranti, kterými Walt ze srdce pohrdá. Podzim svého života tak spíš přežívá než dožívá. Až do oné noci, kdy se mu někdo pokusí ukrást jeho chloubu – nablýskaný sporťák Gran Torino. Elegantní tvary auta zapůsobí na Waltova neprůbojného souseda Thaa, který si krádeží snaží získat respekt v partě mladých výtržníků. Thaova rodina trvá na tom, aby si chlapec u Walta svůj nerozvážný čin odpracoval. Walt nakonec podlehne a vyzve mladíka k tomu, aby své aktivity nasměroval ve prospěch okolí. Díky Thaovi a jeho dobrosrdečné rodině Walt prozře a snad poprvé v životě se na své sousedy dívá bez předsudků. Veterán postupně odkryje i tu část duše, kterou skrývá již od války...
70%. Gran Torino na mě nedoléhalo tak tíživě jako Changeling, v první hodině jsem se dokonce i občas zasmál (jak dědek Clint naběhl na černochy), ovšem od momentu kdy začal z Hua nebo jak se jmenoval ten kluk dělat chlapa, tak nadšení poněkud opadlo. A ten konec... kdyby je prostě vystřílel, bylo by to sice stokrát ohrané, ale pro mně přesto lepší.
