martin-mickey-stusak
28 428 bodů •
8
V roce 1960 proběhla v Československu II. celostátní spartakiáda, což bylo hromadné veřejné tělocvičné vystoupení, celkově pojaté také jako ohromná slavnost spojená hudbou a tancem, kdy si každý cvičenec přál dostat se do Prahy na Strahov. A protože se skutečně jednalo o ohromnou událost, bylo nemyslitelné, aby o tom nebyl natočen, samozřejmě v rámci agitace, hraný film. A vznikly dokonce rovnou dva. Ryze dětský ´Kouzelný den´ (1960) a tento, pro změnu pojednávající o svazácích. Snímek, v obrazovém formátu technologie Cinemascope, plný hudby, úsměvů, typických lumpáren a hlavně nějaké té romance, což je hlavní dějová linka. Ano, od prvních minut tu jde především o lásku a když si vezmeme celý koncept snímku jako takového, lze jej pojmout něco jako předfilm daleko slavnějšího filmového počinu ´Starci na chmelu´(1964). Patřičná ideologie je daná, naivita zrovna tak, ale celkově se nedá říct, že by byl snímek nějak špatný. Je to jen obyčejný zamilovaný příběh jazzového trumpetisty a tanečnice, který má kupodivu romantickou šablonu, jaká se dnes hojně v romantických filmech používá. Pražské prostranství s krásnými scenériemi a spartakiádní atmosféra už slouží jen jako kulisa. Dnes je historicky nejzajímavější scéna z Karlova mostu, po kterém, jak lze vidět, ještě jezdí auta. Kazí to jen samotný závěr, kdy jsou použity přímé záběry průvodu cvičenců jdoucí Václavským náměstím v Praze. Tady již z toho vyvěrá hořká pachuť propagandy. Tady již z toho vyvěrá hořká pachuť propagandy. Nutno podotknout, že je totéž i u druhého již dětského filmu, výše zmíněného.
