Svého času měl Renny Harlin našlápnuto k tomu být jedním z největších akčních borců Hollywoodu. Po obstojně dynamické řezničině Noční můra v Elm Street 4: Vládce snu (1988) Harlin ohromil Smrtonosnou pastí 2 (1990) a pověst žánrového božana potvrdil našlapaným Cliffhangerem (1993).
Milujeme je proto, že je nenávidíme. Nehrají vždy záporáky, ale když už naskočí na kolej zloduchů, obvykle nám tím udělají ohromnou radost. A hrdinové jsou jim také vděční, protože ne náhodou se říká, že příběh je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho padouch.
Všichni ho znají hlavně jako Malíčka z populární Hry o trůny. Zkušení filmoví harcovníci ale objevili ďábelský talent charismatického Aidana Gillena dávno předtím, než začal kout pikle v seriálovém hitu od HBO. A protože slaví dnes narozeniny (je mu 53 let) a do toho HBO ve velkém začala znovu propagovat Hru o trůny, rádi vám temnější stranu tohoto charismatického hajzlíka pořádně představíme. Ostatně, ne náhodou se říká, že film je tak dobrý, jak dobrého má záporáka. A Gillen jednoznačně patří k těm nejpamátnějším.
Světová invaze sice nějak extrémně nenadchla, 35ti milionovým víkendovým otvírákem ale požadavky studia více než uspokojila (snímek stál střízlivých 70 milionů). Studia Sony a 20th Century Fox nelení a ihned po víkendu přislíbila, že si lidé ještě nějakým tím infernem v nejbližších letech projdou.
Už jen fakt, že se vůbec zvažuje předělávka takové klasiky, jednomu vhání slzy do očí. Aby těch morových ran nebylo málo, přišlo studio s nepříliš nadějnou hereckou volbou.
Danny Fischer se kdysi jako pochůzkář pokusil zatknout nebezpečného zločince Milese s jeho přítelkyní. Vyústilo to neslavně – přítelkyně se omylem seznámila s koly projíždějícího auta. A to Milese rozzlobilo. Akční ozvěna minulých dekád v plné polní.
