

Film líčí osudné a tragické dějiny Poznaňského povstání v roce 1956. Vzpomínky režiséra, který byl v té době devítiletý chlapec, jsou jediným plátnem scénáře. Hlavními postavami černobílého filmu jsou dva chlapci ve věku deseti a dvanácti let. Z jejich pohledu sleduje divák vývoj událostí. Z hlubin bran, skrze mříže plotů a přeplněné dvorky, očima dětí sledujeme pouliční nepokoje. Film, bez akce v doslovném smyslu slova, byl natočen reportážní technikou, která dokonale zachycuje spontánnost Poznaňského povstání. Mimo jiné autor snímku zobrazuje dobrodružství mladého dělníka Zenka, který se stává nevědomým vůdcem protestu, a pěti profesorů, kteří se náhodou ocitnou v samém centru dění.