Name: Zrození národa
Released: 1915
Duration: 190 min
Rating: 65
Cast: Lillian Gish, Mae Marsh, Henry B. Walthall, Miriam Cooper, Mary Alden

První polovina filmu, který vychází z knih Thomase Dixona, začíná před občanskou válkou a vysvětluje, jak na území Spojených států vzniklo otroctví, a líčí dějiny otrokářství před vypuknutím občanské války. Ku Klux Klan je ve filmu líčen jako organizace, která dokázala na americkém Jihu zabezpečit pořádek a spravedlnost.

Film dále vypráví příběh dvou rodin, jedné z amerického Jihu (Cameronovi), druhé ze Severu (Stonemanovi), vzájemné lásce dcer a synů těchto rodin. Důležitým momentem je konec války a poválečná rekonstrukce Jihu, kterou film líčí jako pomstu Severu. Na otroky a jejich abolicionistické podporovatele film pohlíží jako na destruktivní síly. Moc na Jihu získávají dokonce i černoši, propuštění otroci. I řada lidí ze Severu, včetně mladého Stonemana či některých bývalých vojáků Unie, s tímto stavem nesouhlasí a jsou jim bližší trpící bělošští Jižané.

Herci a tvůrci 85

Lillian Gish

Elsie

Mae Marsh

Flora Cameronová

Henry B. Walthall

Ben Cameron

Miriam Cooper

Margaret Cameronová

Mary Alden

Lydia

Ralph Lewis

Austin Stoneman

Režie:

David Wark Griffith

Scénář:

Thomas F. Dixon Jr.David Wark Griffith

Hudba:

Joseph Carl BreilDavid Wark Griffith

Recenze: Zrození národa

Kinobox.cz8. 2. 2023

75%

Praotec výpravných velkofilmů prošlapal cestu nejen mnoha úspěšným hollywoodským projektům, ale i samotnému vývoji filmové řeči. Ohromující dílo dnes může působit naivně, jeho ideologická zrůdnost se však do amerického kulturního povědomí zaryla velmi hluboko.

Komentáře k filmu Zrození národa 4

martin-mickey-stusak

28 393 bodů 8. 8. 2019

První velkofilm ještě z dob němé éry striktně rozdělený na dva díly. První se odehrává v době občanské války nazvané 'Sever proti jihu', a druhý se už zajímá o dění v rámci rasové problematiky a přesvědčení. A právě onen druhý díl je do dnes nemalým trnem v oku. Motto filmu sice uvádí, že snímek nemá za cíl odrážet žádnou rasu či lidi, ale tak, jak je to prezentováno, z toho ční pravý opak. Samozřejmě že se jedná o lidi s tmavou pletí a o jejich práva. Jenomže když se to všechno odehrává dle známého přísloví: "Podej pomocnou ruku a utrhnou ti ji celou!", není se čemu divit. Ne nadarmo se o tomto snímku říká, že má ohromnou propagandistickou náturu, za kterou by se právě nemusel stydět ani v dnešní době. Všechny zvýrazněné události mají svoji příčinu a svůj důsledek. A není samozřejmě také od věci, že každý si dané skutky vyloží po svém. Ale to už je takový osud politických a propagandistických snímků, ať se jedná o cokoliv. Po technické stránce je však natočen dobře a i pro dnešní filmaře může být v mnohém inspirací. David Wark Griffith to měl o to složitější, že si musel vystačit bez zvuku. Přesto dokázal ve vyjádření potřebných věcí doslova nemožné. Dnes si už něco takového bez patřičných dialogů neumí nikdo ani představit. Jestli se jedná o filmové mistrovské dílo je však diskutabilní, neboť později vzniklo podobných snímků s ohromnou výpravou mnoho a neméně kvalitních. Tento je však první a to mu nikdo nikdy nevezme.

xxmartinxx

22 280 bodů 3. 4. 2010

Griffitova posedlost tvořením velkých filmů je chvályhodná, ale musel tak přeplácat i délku? Pochybné poselství raději ignorovat.

lamps

15 156 bodů 19. 2. 2017

Právoplatný král a předchůdce všech výpravných hollywoodských velkofilmů (kdepak Jih proti severu nebo Ben Hur), který v rozmezí 190 minut poutavě a bez zaváhání ukazuje a zároveň předvídá, jak má a jak bude klasická narace vést a neustále udržovat divákovu pozornost. Hlavně práce s mizanscénou a křížovými střihy je dovedena k dokonalosti a závěrečná hodinka, kdy příběh rovnoměrně graduje na třech vzájemně propojených frontách, je pak čirým příkladem nestárnoucí režisérské geniality. Bezpochyby největší a nejinspirativnější dílo prvních dvaceti let kinematografie, a už jako takové si vysoké hodnocení prostě zaslouží.