Antikrist

68%

Komentáře a recenze 33

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
31 182 bodů
5
Tak tohle je pro mě spolu se snímkem Srpski film nejkontroverznější snímek. Srpski film je určitě víc pobuřující, ale tohle taky slušné. Silné momenty a dobré vizuální stránky snímku se střídají s hnusem a zohavování genitálií a dalších věcí z kterých mi sjel mráz po zádech a cítil jsem vyloženě hnus, hnus, hnus..
xxmartinxx
xxmartinxx
22 394 bodů
10
Ano, po pár letech a trochu jiném přístupu k Trierovi (tenkrát jsem ho skoro neznal) určitě nemám problém uznat, že Antikrist není tak prázdný a samoúčelný, jak jsem tvrdil. Rozhodně však tyto atributy obsahuje nejvíc z Trierovy tvorby a rozhodně jde na nejpřesněji konstruovaný tah na branku, což mi není tak příjemné, jako jeho jiné filmy.
hanys_
hanys_
18 771 bodů
6
Moje první zkušenost s Trierem je rozhodně nezapomenutelná. Sice celkový dojem vylepšila až ta poslední šílená půlhoďka (všechno to začalo odvážnou Charlottinou masturbací), ale ta rozhodně stála za to (teda ještě krom toho geniálního úvodu). 6/10
Sheldon
Sheldon
16 069 bodů
4.5
Dílo vyšinutého zdrogovaného dánského režiséra, které bezostyšně vykrádá Tarkovského a k dobru přidává nesmyslné psychedelické obrazy a nejednoznačný pomatený příběh. Tohle není umění, byť vizuál to má určitě pěkný. Na dobrý film to ale bohužel nestačí.
lamps
lamps
15 250 bodů
4.5
Myšlenkově pobuřující, filmařsky odvážný a pro diváka velmi deprimující snímek, který je ale v jádru studený jak psí čumák a jeho silně dráždivé zpracování není jednoduché přijmout. Lars von Tier zachází skutečně daleko, tak daleko, že často narušuje přiměřené meze a jeho tvůrčí výstřelky zákonitě musí rozdělovat divácké osazenstvo na dvě skupiny. Já se snažil s jeho stylem smířit, ale přes několik vskutku působivých scén a nepříjemnou atmosféru se mi nepodařilo tu odtažitost a rozvláčnost jeho vyprávění překonat a nebylo mi dovoleno mít ze sledování filmu alespoň částečný požitek. Rozhodně zklamání, které nemohl zvrátit ani jinak výtečný Willem Dafoe..
ZkuKol
12 290 bodů
8
Něco mezi atmosférickým videoklipem a osobní psychoterapií Larse von Triera. Lars mě většinou moc nesedí, nedělá si moc starosti s tempem vyprávění (resp. nerad střihá), obrazovou stránku taky zrovna neprotěžuje a rád trápí diváka (nebo manipuluje). Antikrist je trochu jiný, kameraman Mantle s ruční kamerou umí a zde prodává své nádherné obrazy s minimem podpůrných prostředků naplno. Trier se zde také opírá o atmosférický soundtrack a zajímavé téma. Tradičně položí tolik otázek, že jen k jejich vypsání by nestačili zlaté stránky. Symbolismu najdete tuny a odraz tvůrce je v dílu také velmi silný. Osobitost je tradičně jeho silnou stránkou a zde jí zesílil o naturalismus těla i duše. Stále tu ale zůstává problém střídmého střihu a trápení diváka (tomuhle neříkám "hraní si s divákem"). Filmu nelze upřít atmosféra a zajímavost, ale prostě bych chtěl příště méně trpět a nekoukat se tak často na hodinky. Manželé ztratí tragicky syna a otec terapeut se rozhodne je z toho dostat za pomoci svého povolání - práce se nemá nosit domů... 70%
hrumsrt
hrumsrt
9 869 bodů
1
Co je moc, je příliš. A v tomhle podání u mě už Lars von Trier překročil onu hranici. Jenže ne v podání, jaké bych u něj jako vypravujícího provokatéra čekal, nýbrž takovou jež bych neodpustil nikomu.. Příběh plný symboliky, v němž silně převládá forma nad obsahem, v němž terapeut a jeho klientka překročí nejen hranice svého kodexem nastaveného vztahu, ale i všemožné limity čehosi, co jde považovat za realitu.. Ať už Antikrista sebevíc táhne herecké duo (na plánovanou Evičku Green by se dobře dívalo, ale zbytečnější film, abych u ní pohledal), které mě po celou dobu přesvědčovalo, že by se přece nespojili s režisérem za každou cenu jen kvůli pověsti, ale chyba.. A co vypadá, jak kdyby to točil Vláčil pod tím nejsilnějším vlivem psychotropních látek linoucí se z čerstvé dávky podomácku vyrobených kodeinových pastlí, není pro mě. Dva lidi, co se k sobě neumí chovat hezky, zneužívají přirozeně lidských či osobních slabostí toho druhého, aby dosáhli svého. Třeba se udeřte dřevem do slabin, pokud lžu, počkat, přesně to totiž udělá ústřední duo ke způsobení intenzivnější rozkoše.. Sociální kritiku tady nečekejte, ba snad kritiku samotné lidské podstaty, která má za jednu ze svých zásad radovat se a "milovat bližního svého". Tvůrčí samoúčelná hovadina, která se utápí ve vlastní špíně.. Antikrist by potřeboval prohnat školou českého podobenství a ukázat von Trierovi, že se dá i o depresi vyprávět jinak a nemusí při tom lidi snižovat na úroveň divokých prasat. Ale když vám terapeut nařídí, ať svoje pocity ze sebe vypotíte do scénáře, je vaší povinností tím pak zakomplexovat nevinnost diváctva.. A ať už sebevíc zkouší prostřednictvím nejprostších prostorů a všelijakých animálních projevů dokázat lidem, že společnost zabila vztahy a v téhle nové etapě jsme všichni vstoupili do toxické éry, v níž je erotické spojení muže a ženy (nebo toho, za co se aktuálně každý z nich cítí) kromě blaženosti prohřeškem, ze kterého jediné vykoupení je dítko, vlastně se na tom nehodlám takhle podílet.. Příliš metaforické zvěčnění subjektivních aktuálních společenských problémů, které tvůrci přibíjejí na kříž a doufají, že tak odvážně hrdinskou skutkem dovedou celé generace ke spáse. A na to já ti XXXX.. 5%
Klajnik
Klajnik
8 701 bodů
9
Film o ženě, která propadá šílenství. Manželům zahyne dítě a na ženu žal doléhá tvrdě. Manžel psycholog se rozhodne léčit její zoufalství, protože jí podle svého soudu zná ze všech nejlépe. Zjišťuje, že její strach se střádá v lese, kde se synem strávila minulé léto a psala disertační práci a pronásledování žen inkvizicí v 16. století. Přijedou na onu chatu a manžel svou ženu tlačí do toho, aby zde překonávala své obavy, ale namísto toho zde jen její šílenství doznává svého vrcholu, čemuž on sám napomohl. Během svého pátrání zjišťuje, že jeho manželka byla šílená už před minulé léto, kde při své disertačce došla názoru, že uvnitř ženy je věru nějaké zlo a nyní už její vědomí přepíná jak barvičky na vánočním stromečku. V závěru filmu jsou vyobrazeny tak násilné scény, že i já se při nic smýkal, ale jako celek je Antikrist esteticky precizní a krásný film, i když vyobrazuje strašné věci. Herci tomu dali opravdu hodně. Charlotte Gainsbourg je úžasná herečka. Přesto je obsah filmu nejednoznačně předkládán a vyžaduje od diváka pozornost a představivost.
jay.lee
jay.lee
7 487 bodů
8
Těžko stravitelné
liborek_
liborek_
7 256 bodů
8
V Cannes na premiéře se rozmazlení diváci smáli, přičemž kulminace dle mého mínění "obranného" smíchu přišla při závěrečném věnování Andreji Tarkovskému. Ale nemyslím si, že by se musel nutně "obracet v hrobě", jak se občas píše. Trier nám předložil po všech stránkách velmi intimní film, který opravdu může obrazem připomínat Stalkera a duchem Zrcadlo - ve skutečnosti je to ale bytostný a nezaměnitelný Trier, který je polichocen, když při sledování filmu je divák trýzněn duchovními otázkami. Přirovnání k Zrcadlu je však myslím na místě, přestože je Antikrist navíc provázán silným příběhem. Jenže toto spojení bude asi pro mnoho lidí neakceptovatelné, protože zatímco Tarkovskij byl slušný člověk, Trier je prasák... a neváhá své vnitřní démony vyobrazit na plátně těmi nejbizarnějšími obrazy, neváhá odhalit Charlotte Gainsbourg v těch nejodvážnějších situacích, neváhá provrtat Willemu Defoeovi kotník nebozezem a přišroubovat k němu těžký brusný kotouč - jenže to je zkratkovitý, povrchní, senzacechtivý a mediálně vděčný výčet nejkontroverznějších okamžiků filmu. Pointu bude v Antikristovi hledat ten, kdo by ji hledal i v Zrcadle - co na tom, že ji tam nenajde, protože žádná pointa není? Slovy LvT: je nutné nehledat v tom filmu logiku, ale soustředit se na samotné obrazy... a být okouzlen... vizuální krásou, i krutostí zobrazovaného (aniž by člověk musel být sadista).