Zapomenuté světlo

78%

Komentáře a recenze 6

Dle počtu bodů
Psisko59
Psisko59
32 827 bodů
9
Životní role Bolka Polívky - a dobrá odpověď těm, kteří v něm vidí osobnost podobnou Bohušovi z Kuvahošigutentag; herecký koncert s Veronikou Žilkovou a výborná práce s poněkud odlišně koncipovanou předlohou Jakuba Demla. I Bolkův pobratim Jura Pecha se pěkně srovnal s nabízenou rolí ... pan Vladimír Michálek má empatický dar své vyvolené herce jemně vmanipulovat do pocitů ztělesňovaných postav a pak je nechat žít vlastním životem. Pěkná minirolička úřednické dominy Soni Valentové.
Pete69
Pete69
29 697 bodů
7
Film dobrý na prohloubení podzimní deprese :) Dojemný příběh. Dobré, ale mám oblíbenější české filmy.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
6
Michálka já můžu, ale Zapomenuté světlo, ač určitě ne špatné, se mě ani trochu nedotklo. Možná to zní hloupě, ale protagonista mi byl krajně nesympatický, přitom jsem měl pocit, že by to mělo být naopak. A od toho se odvíjel celý zbytek mé nejistoty ohledně toho, jak k filmu vlastně přistoupit.
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
8.5
Velice lidský a dojemný film, který s jemným humorem popisuje příběh s hrdiny, kteří byli v 80. let doslova na okraji společnosti, přestože dnes by tomu tak nebylo. Michálkovi se podařilo vést herce k životním výkonům, a to jak v případě Bolka Polívky, tak Veroniky Žilkové.
Jitka
333 bodů
8.5
Jeden z velmi kvalitních filmů devadesátých let, volně podle knihy Jakuba Demla, děj přenesen do osmdesátých let dvacátého století, kdy v naší zemi vládla totalita, kdy byli v nemilosti mimo jiné kněží. Pro mnohé znamenal velké překvapení představitel hlavní role Bolek Polívka, kterého diváci znali jen z komediálních rolí, postavu faráře Holého ztvárnil skvěle. Jednu z vedlejších rolí, hraběte Kinského, ztvárnil skutečný hrabě Antonín Kinský. Ve filmu se objevily sochy Petra Kavana, jenž si zahrál roli manžela Marjánky, zatímco skutečného sochaře ztvárnil Jiří Pecha.
mach
33 bodů
9
Líbil se mi také nápad obsadit Antonína Kinského do role sebe sama.
  • Jeden z nejlepších českých filmů devadesátých let a životní role pro Bolka Polívku. Tento herec zde dostal příležitost ukázat, že vedle své komediální polohy dokáže rozehrát celou škálu dalších lidských emocí. Scénáristce paní Mileně Jelinek se úspěšně podařilo převést předlohu Jakuba Demla do 80. let a z příběhu zdůraznit to, co je nadčasové - lásku, pocit bezmocnosti v konfrontaci se smrtí milované osoby, a podobné bezmocnosti v marném boji proti nespravedlnosti.