2001: Vesmírná odysea

78%

Zajímavosti 76

  • Spisovatel Douglas Adams, autor Stopařova průvodce galaxií, označil v knize Losos pochybnosti den, kdy poprvé viděl Vesmírnou odysseu, za nejkrásnější den svého života.
  • Trvá téměř 25 minut, než ve filmu někdo pronese první větu.
  • "Nepřekonaný vrchol žánru." To o filmu později prohlásil slavný režisér Ridley Scott.
  • Hlas počítače HAL 9000 byl použit v písni "A Perfect Sense (Part 3)" od Rogera Waterse.
  • Zatímco takové Hvězdné války si vystačily prakticky s miniaturními modely kosmických lodí, pro Vesmírnou odyseu vznikl mimo jiné 90 metrů dlouhý interiér kosmické stanice, zvedající se na jednom konci do 12timetrové výše. Centrifuga, do níž si chodil Poole zaběhat, byla kolem 10ti metrů vysoká. Model vesmírné stanice, navržený Wally Veeversem, měřil přes dva a půl metru v průměru, Discovery měřila 16,5 metru a jezdila po kolejích dlouhých 45 metrů. Z dnešního pohledu zcela zbytečné.
  • „Film se pokouší komunikovat spíše s lidským podvědomím a útočí více na city než na intelekt. Hlavní problémy vzbuzují lidé, kteří nevěnují pozornost tomu, co se na plátně vidí.“ - Stanley Kubrick.
  • Rock Hudson po losangeleské premiéře prohlásil: „Může mi sakra někdo říct, o čem to bylo?“
  • Šachová partie mezi astronautem a HALem je stejná jako hra Roesche a Schlageho v roce 1910. HAL však předpovídá šach-mat ve dvou tazích, ve skutečnosti by byl ve třech.
  • Na věku HALa se Arthur C. Clarke a Stanley Kubrick nemohli shodnout; v knize jsou mu čtyři ("narozen" 12. ledna 1997) a ve filmu devět (12. ledna 1992).
  • O Kubrickovi se mluvilo jako o velmi sečtělém člověku; nápad se „Star-child“ vzešel z jeho hlavy, v inspiraci dílem „Spoutaný Prométheus“ Percy Bysshe Shelleyho a jeho pasáže „Duch Země“.
  • Arthur C. Clarke vyvrátil veškeré pochybnosti nad významem zkratky HAL. Spojení s IBM je prý čirou náhodou, protože HAL je zkratkou pro Heuristicky programovaný ALgoritmický počítač (samozřejmě v anglickém znění Heuristic ALgorithmic Computer).
  • Jediným zamýšleným vtipem byly instrukce k používání toalety ve stavu beztíže.
  • „Domnívám se, že 2001 je z 90% odrazem fantazie Stanleyho Kubricka, asi 5% geniality lidí ze zvláštních efektů a snad 5 procenty jsem přispěl já. Nechal se slyšet Arthur C. Clarke.
  • Propagační text studia MGM zněl: „Šestidenní víkend skončil a lidé se vracejí do práce. Pan Smith vstává po třech hodinách spánku zcela odpočatý, snídá syntetický čaj nebo kávu a se svým šéfem se kontaktuje na uzavřeném televizním okruhu.“
  • Podle zúčastněných panovala na place velká pohoda; britští technici, ač známí pro svou nevůli vůči americkým režisérům, věnovali po skončení natáčení s živými herci Kubrickovi na památku model měsíční krajiny se slovy: „Tohle je osobní Oscar od nás, šéfe – je nám fuk, co si myslí ostatní.“ – v narážce na představitele studia MGM, před kterými se Kubrick musel kát kvůli vysokému překročení rozpočtu.
  • Douglas Rain se samotného natáčení nikdy nezúčastnil; všechny dialogy a monology HALa namluvil předem. Rain dokonce nikdy neměl možnost vidět hotový scénář a svou práci odvedl během devíti hodin.
  • Poradce Marvin Minsky, jeden z průkopníků neuronových systémů, byl málem při natáčení smrtelně zraněn padajícím montážním klíčem.
  • Veškeré speciální efekty byly tištěny rovnou na originální negativy. Podle Kubricka by věčné kopírování mohlo poškodit výslednou vizuální kvalitu triků.
  • Pro scénu kráteru Tycho Stanley objednali několik tun písku, který byl nejprve proprán, poté kolorován "měsíčním" odstínem a nakonec umístěn na scénu.
  • Triková sekvence, kdy stevardka obejde celý kruh, je natočena s kamerou připevněnou uprostřed otáčivé bubnové kulisy, ačkoliv podrážky slečny byly vybaveny suchými zipy…
  • Drobná chyba se ve stavu beztíže přeci jen najde: tekutina v brčku u Floydova nápoje klesá dolů, přičemž by měla zůstat ve stavu beztíže nehnutě.
  • Floydovo pero letící prostorem vesmírné lodě viselo na nylonovém vlákně, dokud po něm nesáhla stevardka - tou dobou už bylo připevněno na průhledný otáčivý kruh.
  • Rakety a jiné lodě byly modely obvykle 60 až 90cm dlouhé, vyvedené do značných podrobností, včetně kovových fólií na tryskách. Výjimkou byla loď Discovery, jež byla vyrobená ve dvou rozměrech: 29m(!) a 4 a půl metru (pro záběry zdálky).
  • Při návrhu kosmických lodí, raket a stanic se Kubrick nechal inspirovat hračkami; vyslal několik svých kolegů na německý veletrh hraček, aby dovezli ty nejlepší soudobé modely.
  • Při natáčení vesmírných „exteriérů“ byly planety namalovány na otáčivém plexiskle. Jedinou výjimkou je skutečná fotografie Měsíce.
  • Choreograf scén 'Úsvitu lidstva' Daniel Richter si zahrál roli Moonwatchera.
  • Nasazování opičích masek zabralo kostymérům něco okolo třiceti minut. Rozhodně méně času než práce na Planetě opic studia FOX, kde se herci maskovali i 5 hodin. Masky opic byly vybaveny důmyslným systémem páček a táhel převážně ovládaných jazykem, například pro ohrnování rtů a pohyb falešného jazyka opičích obličejů. Vidět byly vždy jen hercovy oči.
  • V části „Dawn of man“ se ve scénách objevují i dvě skutečné malé opice, jinak jsou to všechno maskovaní mimové, tanečníci a herci v kostýmech.
  • Hlavní kabina lodi Discovery, v podobě centrifugy k dosažení efektu umělé gravitace, byla postavena výrobcem letadel Vickers-Armstrong. Kabinu lodi tvořil buben s průměrem 12m a šířkou 2m, který se točil rychlostí 5km/h a produkci stál rovných 750 000 dolarů. Záběry z interiéru tohoto bubnu se prováděly dvěma způsoby: Buď se nacházel kameraman na zemi s aparátem připevněným k podlaze, přičemž musel podstoupit opsání celých 360° a astronaut Poole se pohyboval v přirozené poloze nebo se kamera pohybovala na malém vozíku a asistenti jej přetahovali v otáčejícím bubnu. Při natáčení „bubnu“ museli všichni přítomní nosit na hlavě přilby. Jen Stanley Kubrick režíroval opodál přes videokameru.
  • Hlášení zpráv BBC ve 12 hodin přinášel Kenneth Kendall – skutečný hlasatel zpráv BBC 1 a BBC 2 v 60. a 70. letech.
  • Franklin Miller, který ztvárnil hlas dozorčího letu, byl ve skutečnosti člen US Air Force a skutečný řídící letového provozu. Byl vybrán právě kvůli svému hlasu, který se tvůrcům zdál nejvíce autentický. Při natáčení byl Franklin Miller příliš nervózní a pořád klepal nohou, takže Stanley Kubrick mu dal pod nohy složený ručník, aby klepání nebylo na nahrávkách sylšet.
  • Kvůli Kubrickově přítomnosti při každém stádiu natáčení 2001: Vesmírná odysea znamenala ve své době jistý průlom mezi diváky, kteří si tak začali vybírat filmy i podle režisérů, a nejen podle tváří hlavních představitelů.
  • 2001: Vesmírná odysea vydělala po celém světě více než 40 000 000 dolarů, ačkoliv se peníze do ní vložené vracely pozvolna.
  • Stanley Kubrick investoval do svého filmu 85 000 dolarů ve formě akcií studia MGM.
  • Odysea se stala asi jediným výrazným filmem v kariéře Garyho Lockwooda, který předtím začínal jako statista, kaskadér a dublér.
  • Keir Dullea před rolí astronauta Bowmana většinou ztvárňoval neurotiky.
  • První verze scénáře zahrnovaly ještě vypravěče.
  • Pro natáčení scén na začátku filmu nazvaných "Úsvit člověka" se zvažovala Afrika. Od tohoto záměru museli filmaři ustoupit z důvodu překročení finančních nákladů na výrobu snímku.
  • "Videotelefonní" dceru doktora Floyda hraje Kubrickova vlastní dcerka Vivian.
  • Rok 2001 je prý podle autorů narážkou na film Fritze Langa Metropolis, který se však odehrává v roce 2026.
  • Na začátku roku 1976 byl vydán v nakladatelství Marvel Comics desetidílný komiks založený na filmu 2001: Vesmírná odysea, nakreslený a napsaný Jackem Kirbym.
  • Stanley Kubrick chtěl zamezit dalšímu využití rekvizit použitých při nátáčení Odysey, takže nechal (k velké nelibosti studia MGM) zničit všechny kopie nepoužitých scén, dekorace, stavby, miniatury, náčrty a storyboardy. Něco málo se ale dochovalo - mimojiné i 2 metry dlouhý model kosmické lodi Discovery 1. Byl uchráněn zničení a v upravené podobě se objevil v seriálu Space: 1999.
  • HALova verze písně „Daisy Bell“ byla inspirována počítačovou syntetizovanou úpravou od Maxe Mathewse, kterou Arthur C. Clarke slyšel v roce 1962 v Bell Laboratories, kde byl na návštěvě u přítele Johna Pierce. V té době právě tato zvuková ukázka byla představena fyzikem Johnem Larrym Kellym Jr. na počítači IBM 704.
  • K problému s filmovou hudbou se vyjádřil Stanley Kubrick v rozhovoru s Michelem Cimentem: "Jakkoli dobří naši nejlepší skladatelé jsou, nejsou Beethoven, Mozart ani Brahms. Proč používat hudbu, která není tak dobrá, když je k dispozici nepřeberné množství skvělé orchestrální hudby z minulosti a i z naší vlastní současnosti? Když film upravujete, je velmi užitečné mít možnost vyzkoušet různá hudební díla, abyste viděli, jak fungují s danou scénou... Když tomu věnujete trochu péče a přemýšlení, můžete z těchto skladeb nakonec poskládat hudební doprovod k celému filmu."
  • Původní soundtrack Alexe Northa byl vydán jako limitovaná edice na CD od Intrada Records. Pro nakladatelství Varèse Sarabande nahrál Northův soundtrack Jerry Goldsmith. Objevila se i verze Northovy hudby k 2001, která byla nahrána Pražskou filharmonií a vydána na CD s názvem „The Incredible Film Music Box“.
  • V počátcích výroby filmu Stanley Kubrick svěřil zkomponování hudby pro 2001 známému hollywoodskému skladateli Alexovi Northovi, který složil hudbu pro Spartaka a také pracoval na Dr. Divnoláskovi. Avšak během natáčení a při postprodukčních úpravách používal Kubrick jako „vodítko“ klasickou hudbu. V březnu 1966 se studio MGM zajímalo o průběh natáčení Odysey a tak Kubrick předložil ukázkovou cívku filmu s tímto "provizorním" soundtrackem. Šéfové studia byli výsledkem nadšeni a Kubrick se rozhodl použít jako oficiální soundtrack klasickou hudbu Strausse a dalších a Northovu práci dal „k ledu“. Alex North se o tom dozvěděl až po uvedení filmu do distribuce.
  • Hudba hraje ve filmu doslova klíčovou roli, protože již od rané práce na filmu Stanley Kubrick zamýšlel Odyseu především jako „zážitek beze slov“, který se nespoléhá na klasické narativní filmařské postupy.
  • Pro dosažení maximální realističnosti (stav beztíže, vzduchoprázdno jako prostředí, kde se nešíří zvuk, pilotní kabina ve formě centrifugy k dosažení umělé gravitace apod.) byl pro Odyseu jako hlavní technický poradce najat F. I. Ordway, technik Marshall Spaceflight Centra.
  • V roce 1968 v rozhovoru pro zářijové vydání Playboye Stanley Kubrick prohlásil: "Je jen na vás, jak si vyložíte filosofický a alegorický smysl tohoto filmu – a právě taková bádání nad filmem poukazují na to, že se mi podařilo publikum zasáhnout opravdu hluboko – nechci tu ale k 2001 předkládat nějaký výkladový klíč, který by diváky zavazoval k jedné interpretaci a odrazoval od interpretací vlastních."
  • 2001: Vesmírná odysea získala, mimo jednoho Oscara za zvláštní efekty, ceny BAFTA za nejlepší výpravu (Anthony Masters, Harry Lange and Ernest Archer), kameru (Geoffrey Unsworth) a zvuk (Winston Ryder). V kategorii nejlepší film byla pouze nominována.
  • Mezi nejmilejší reakce na film podle Arthura C. Clarkea patřila ta od Alexeje Leonova, tehdejšího sovětského generála a kosmonauta, který po svém prvním shlédnutí Odysey ve Vídni prohlásil: "Jako bych byl ve vesmíru už dvakrát."
  • Mezi vystřiženými scénami jsou záběry školní třídy na měsíční základně, různé procházky vesmírem apod. Největším vystřižením pak byla 10-ti minutová úvodní černobílá sekvence s rozhovory s odborníky, rozebírající mimozemský život.
  • Po uvedení Odysey v televizi byl Stanley Kubrick rozladěn ořezem snímku stylem pan&scan.; Kvůli tomu upustil od širokoúhlého filmu a při dalších natáčeních používal systém open-matte (natáčí se na akademický formát políčka 1,33:1, který je vhodný pro TV, přičemž pro kina se horní a spodní okraj zatemní a tím vznikne formát 1:85:1).
  • 2001: Vesmírná odysea byla druhým filmem, který studio MGM vydalo na VHS kazetách. Stalo se tak v roce 1980.
  • Ačkoliv byl film natočen ve formátu Super Panavision 70, byl také určen pro projekci v kinech Cinerama s panoramaticky prohnutým plátnem a právě tam si můžete Odyseu nejlépe vychutnat. Škoda jen, že na světě jsou už pouhá tři taková kina.
  • Film byl distribuován na 70mm filmu se šesti zvukovými stopami a formátu 2,21:1 a 35mm filmu se čtyřmi zvukovými stopami.
  • Stanley Kubrick na poslední chvíli ještě vystříhal 19 minut filmu před 6. dubnem, kdy film vstupoval do oficiální distribuce.
  • Slavnostní premiéra filmu se uskutečnila 2. 4. 1968 v Uptown Theater ve Washingtonu.
  • Kameraman Geoffrey Unsworth si nepřál postprodukční zvláštní efekty, proto let kosmické lodě Discovery byl natáčen “živě” a to tak, že model lodi byl mechanicky spojen s kamerou a nejprve se natočil neosvětlený let modelu po přesně dané dráze s pozadím hvězd (model vlastně vytvářel jen hvězdám stín) a poté byl model i film v kameře vráceny na přesný začátek a vše se natáčelo od začátku s tím rozdílem, že model byl nasvícen. Třetí fáze zahrnovala projekci záběrů interiéru na okna modelu. Výsledkem byl dokonalý obraz kosmické lodi, letící vzduchoprázdnem vesmíru.
  • Postprodukční editace filmu a vytváření konečného sestřihu začalo až v březnu 1968, přičemž premiéra byla plánována na duben '68. K 16-ti měsíčnímu zpoždění se navíc přidalo 4,5-milionové navýšení původního rozpočtu.
  • Samotné natáčení započalo 29. 12. 1965 scénami vykopávek monolitu v kráteru Tycho. To se odehrálo v Shepperton Studios v Anglii, protože bylo jediné anglické studio, které mohlo pojmout pod svou střechu scénu kráteru Tycho, která měla rozměry 18,3x36,6x18,3m.
  • Počítač HAL 9000 se měl původně jmenovat Athéna a měl mít ženský hlas.
  • V průběhu práce na filmu a knize si Arthur C. Clarke zapisoval deník, který poté v roce 1972 publikoval jako knihu "The Lost Worlds of 2001", kde vychází na povrch, že ještě na začátku roku 1965 neměli autoři potuchy, jak celý příběh skončí.
  • První oficiální pracovní název zněl Journey Beyond the Stars a byl zveřejněn v prohlášení studia MGM v únoru 1965, ale již v dubnu byl název definitivně změněn na 2001: A Space Odyssey.
  • Původně se zamýšlelo, že bude první napsána a vydána kniha, podle které se teprve napíše scénář, ale nakonec film i kniha vznikaly současně a kniha byla vydána týden po premiéře filmu.
  • Z počátku zněl pracovní název projektu How the Solar System Was Won jako narážka na cineramový snímek How the West Was Won z roku 1962.
  • V roce 2002 byla 2001: Vesmírná odysea volbou kritiků britského časopisu Sight & Sound zařazena mezi TOP 10 nejlepších filmů historie.
  • V roce 1991 washingtonská Library of Congress uznala 2001: Vesmírnou odyseu jako kulturně, historicky a esteticky významný film, a ve stejný rok United States National Film Preservation Board zařadila Odyseu do národního filmového archivu.
  • Film se měl původně natáčet v systému Cinerama, ale na doporučení šéfa speciálních efektů Douglase Trumbulla byl formát změněn na Super Panavision 70.
  • Stanley Kubrick se svými trikovými specialisty přivedli v tomto snímku k dokonalosti techniku přední projekce použitím polopropustného zrcadla.
  • Robot HAL 9000 se měl původně jmenovat IBM 9000, ale jelikož jim IBM nepovolila použít svoje jméno (nechtěli aby rozbitý robot měl jejich jméno kvůli špatné reklamě), tak filmaři posunuli každe písmeno o jednu pozici. Takže vzniklo HAL 9000.
  • Psychedelického efektu bylo dosaženo díky technice, která zahrnuje vzájemný pohyb kamery a soustavy barevných pásů promítaných skrz úzkou štěrbinu. Tentýž postup byl využit ve znělce seriálu Doctor Who a koncepci mezihvězdného expresu si potom "vypůjčili" jak ve Hvězdé bráně, tak v Kontaktu.
  • Stanley Kubrick byl na Oscara nominován celkem čtyřikrát (za Dr. Divnolásku, 2001: Vesmírnou odyseu, Mechanický pomeranč a Barryho Lyndona), ale nikdy se pozlacené sošky nedočkal.
  • Rozpočet filmu činil na svou dobu vysokých 10,5 milionu dolarů a mnoho lidí tvrdí, že studiu MGM, které film produkovalo, by se těžko náklady vrátily, nebýt hipíků, "cesty do nekonečna“ a skutečnosti, že drogy byly dražší než lístek do kina.
  • Podle slov Douglese Trumbulla byla celková stopáž asi 200x delší než samotný film, tzn. když byl sestříhaný film dlouhý 5050m, veškerý natočený materiál musel mít více než milión metrů a okolo 41 miliónů políček (tzn. asi 470 hodin).
  • Jako námět k filmu posloužila povídka Arthura C. Clarkea Hlídka (The Sentinel), publikována časopisecky v 50. letech. Avšak v povídce není tajemný monolit ztvárněn jako kvádr s poměry stran 1:4:9 jako ve filmu, nýbrž jako jakási pyramida.