Wolf Creek (2005)

S odstupem pár dnů ten film docela roste. Nenazval bych ho přímo dobrým, na to je v něm dost laciných zvratů a málo skutečného zhnusení, jaké nám třeba původní Texaský masakr servíroval i s úroky, ale určitě bych se o něm nebál napsat, že je v mnoha ohledech ozvláštňující. Nemám jistě nakoukáno nějak závratné množství slasherů, ale konkrétně hixploitation mám rád a určitě vím, s čím mohu od jeho zástupců při sledování počítat. McLean ale zajeté struktury úplně nenásleduje a docela jinak uchopuje hlavního záporáka, buranského bezcitného řezníka, který více než standardní anonymní hrozbu ztělesňuje hrozbu australského vnitrozemí jako takového - na první pohled drsný strýček odvedle, který si vás obmotá kolem prstu a odmítá globálně vnucovaný folklór (skvělá narážka na Krokodýla Dundeeho), ve skutečnosti ale nepředstavitelně surové nebezpečí, jaké vás buď zničí, nebo trvale poznamená. Představení hlavních postav a jejich charaktery bohužel nejsou moc zajímavé, ovšem pozvolné navozování atmosféry funguje dobře, a když se ten dobrácký strejda konečně objeví na scéně, už jen nervózně čekáte, co ty chudáky asi v příštích hodinách potká. Zajímavá je i struktura přesouvání pozornosti mezi jednotlivými oběťmi, která mi ale přišla lépe vytěžená i gradovaná ve dvojce - zde se McLean drží při zemi a snaží se dostát vnucovanému dojmu reality (inspirace dvěma reálnými vrahy je skutečná, ale okrajová a hodně přikreslená), ale úplně se mu nedaří trefit ten přesný balanc mezi šokujícím násilným slasherem a usedlejší výpovědí o přesahujících sociálních (dá-li se vztah mezi turisty a křupany v řídce osídleném vnitrozemí tak nazvat) problémech. Vydat se v druhé půlce cílevědoměji jedním směrem, určitě bych si neměl na co stěžovat.