Godzilla

Do kin dorazil snímek Godzilla x Kong: Nové impérium (Godzilla X Kong: The New Empire), který nabízí velkolepé, i když také malinko šílené, blockbusterové hody. Další příspěvek do značky MonsterVerse pak v kinech slaví ještě větší úspěch, než se čekalo. V amerických kinech snímek utržil o prvním víkendu 80 milionu dolarů a skončil tak těsně za otvírákem veleúspěšné druhé Duny (Dune: Part Two). I obrovské tržby ze zbytku světa pak dávají tušit, že snímek utrží v kinech klidně i přes půl miliardy dolarů a stane se nejúspěšnějším filmem série.

V prvních pár minutách filmu Godzilla x Kong: Nové impérium (Godzilla x Kong: The New Empire) vidíme japonského megaještěra probudit se v Koloseu, kde spokojeně podřimoval od konce minulého dílu. Okamžitě se brutálně porube s kajdžu, zlikviduje půlku města a druhou půlku pokryje vrstvou křiklavé zelené krve, díky jejíž fantaskní barvě si snímek může zachovat nízkou věkovou přístupnost. Tomuhle se říká statement. Kdo po téhle scéně zůstane, si rozhodně nebude moct stěžovat na to, že film je přeplácaná blbost.

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

Godzilla je zásadní postavou japonské kinematografie od roku 1954, ale tentokrát bude jeho úder speciální (nezapomínejme, že správně se má uvádět v mužském rodu). Ikonické monstrum, které původně vyplynulo z úzkosti postatomového věku, se v chystaném filmu Godzilla Minus One na stříbrných plátnech představí už posedmatřicáté. Produkce japonské společnosti Toho působí jako přímé pokračování slavného originálu a v první delší upoutávce sype náznaky absolutní destrukce, na kterou se hollywoodské verze nechytají.

Japonská společnost Toho vypustila první krátkou upoutávku na monster movie Godzilla Minus One. Jedná se už o 37. film s Godzillou, který pod jejími křídly vzniká. Ještěří titán s ohnivým dechem se japonskému publiku poprvé představil roku 1954, dosud poslední hranou verzí pocházející z Japonska je sedm let stará Shin Godzilla. Nový projekt se bude odehrávat po druhé světové válce a naváže na tradici původního hororového díla.

V českých kinech od čtvrtka loví dinosaury Adam Driver ve sci-fi 65, která z upoutávek vypadá jako akčnější verze Planety opic. Prehistoričtí tvorové jsou pro filmaře vděčným námětem a jejich zpodobnění často odráželo vývoj a možnosti speciálních efektů. K dinosaurům chová mnoho lidí bázeň a zejména jejich zasazení do současnosti skýtá příběhové možnosti, jež zdaleka nekončí u Jurského parku.

Už osmnáctý ročník Festivalu otrlého diváka se koná v kině Aero jako obvykle na začátku března. Týdenní přehlídka filmových kuriozit opět přinese neumětelský filmový odpad, obskurní klenoty kinematografie i porci projekcí doprovázených interakcí přímo v sále. Letošním hlavním tématem jsou matky, ale v programu se velmi dobře daří i sériovým vrahům a vražedkyním. Náhoda? Nemyslíme si.

Myslíte, že The Last of Us jsou první opravdový houbový horor? Ale houby. Dávno před zombifikační mykózou, která postihla svět v seriálu HBO, se na odlehlém ostrůvku poblíž Japonska proháněli houboví lidé a v jihoafrických pralesích se uctívaly spóry jako prastará božstva. A prvenství plnotučné mykologické zombie nákazy také nepatří HBO, ale jedné nadané dívce z Británie.

Jurský svět: Nadvláda vstupuje do kin a spolu s ním další velkolepá triková exhibice. Které jednotlivé milníky musela kinematografie překročit, aby se sem distala? Podívejme se spolu na patnáct filmů, které se od dvouvteřinového záběru na rodinu kameramana dopracovaly až k tvorbě celých světů pouhou silou fantazie.

Preferujete-li sledování filmů jako formu zábavy a odreagování, pak jistě najdete zalíbení v následujícím seznamu amerických monster-filmů z padesátých let, kdy vznikala nenapodobitelná béčková díla s opravdu specifickým duchem doby.