Pontypool to nemá a nebude mít lehké. Je příliš ambiciózní, příliš sofistikovaný, ale hlavně pro většinu pomalý. Ale to, co mu ubližuje nejvíce a co rozdělí lidi na dva tábory, je jeho originalita. Což zní hrozně divně, ale jedná se totiž o zombie film, který tady ještě nebyl a asi už jen tak nebude. A ta originalita nesedne každému, nehledě na až moc matoucí potitulkovou scénu, která si pohrává (chápu-li to správně) až s přímo filozofickou myšlenkou.
Rozhlas pro zombie
Zvolit netradiční formát u tradičního žánru je jistě chvályhodné, ale originalita automaticky neznamená kvalitu. A Pontypool je toho důkazem. Jedním slovem nuda. Hodinu sedí trojice lidí v rádiovém studiu, kam jim přicházejí zprávy a vzrůstajícím násilí ve městě. Hodinu pořád to samé dokolečka. Pak se začne něco dít, ale jen na pár okamžiků. Pak se vše zase vrátí k mikrofonům a vysílání pokračuje jen s tím rozdílem, že reportér vysílá do světa snůšku nesmyslů, jimiž se snaží nemrtvé ukecat. Naprosté zklamání.