Jeden z velikánů naší kinematografie, Oldřich Lipský, se rozloučil se světem reklamou na pražskou bombastickou výstavu s názvem "40 let znárodněné kinematografie". A ta reklama nese název Velká filmová loupež. Jak příznačný název. Znárodnění, to byla jedna velká loupež a nejen v oblasti filmu... Slaboučný děj předkládá v prvním plánu honbu za superholografem, gangstery, kteří jej chtějí uloupit a dvojici veksláků, kteří jsou k nerozeznání podobní dvěma komikům. Výstava ožívá a divák plesá, kdykoliv identifikuje nějakou filmovou stopu. A jak jsme tehdy byli zvyklí, občas se vynoří ideově kritická narážka. Jako třeba: "My jsme ženy z domácnosti, my filmu nerozumíme." "Takový teď píšou nejvíc." Ale ve své podstatě se nedá o fimu smýšlet jako o něčem zásadním. Jeho hodnota spočívá snad jen ve zdokumentování výstavy a v zachycení momentů roku 1986. Já tam byla, U Hybernů...
Film natočený u příležitosti přehlídky 40 let československé znárodněné kinematografie, které jsem byl osobně svědkem a musím říct, že to v té době stálo skutečně za to. Film těží z tehdejší velké popularity dvou titulních herců i z humoru, který tehdy provozovali. Čert ví, zda by se to dnešnímu divákovi zdálo vtipné, ale já na to hledím spíše tím starým nostalgickým pohledem. Objeví se tu nejen široká plejáda českých herců, ale také mnoho skutečných nebo humorných odkazů na slavné české filmy. Je to takové české socialistické Scary movie 80. let.
