xxmartinxx
22 280 bodů •
8
Vážně bych nepoznal, že v tom má prsty Scorsese... To ale samozřejmě není nutně mínus, jen mě to překvapilo. Nenápadný film, který své kvality nijak nevykřikuje, ale rozhodně je má.
Komentáře a recenze 6
Dle počtu bodů
lamps
15 156 bodů •
6.5
Formálně precizní, avšak obsahově trestuhodně plytké a nezáživné. Lewis a Pfeiffer jsou sice hodně cítit, stejně jako mistři Scorsese a Bernstein, ale pro jistou emocionální chladnost a přemrštěnou stopáž bohužel nemohu na film nahlížet i jinak než jako na vzdělávací náhled do života společenské smetánky 18. století. A nic na tom nezmění ani fakt, že se jedná o náhled velmi uvěřitelný a vizuálně působivý. Tuhle romanci by prostě nemohl zachránit ani sebelepší režisér.
filmfanouch6
12 644 bodů •
10
Martin Scorsese patří mezi nejvýznamnější režiséry posledního půl století, který má za sebou spousty ikonických a zásadních filmů jako Taxikář, Zuřící býk, Mafiáni nebo Casino. Mezi těmito slavnými filmy tak trochu zapadá jeho Věk nevinnosti, adaptace románu Edith Warthonové. Do jisté míry to dává smysl i proto, že šlo v roce 1993 o tak trochu netypického Scorseseho, který ukázal, že Scorsese nemá problém tak trochu změnit přístup i žánr a zároveň pořád zůstat tím pravým Martinem Scorsesem. Věk nevinnosti je jako mnoho dalších filmů Martina Scorseseho naprosto skvělou podívanou. Jde o historické romantické drama, které je zcela určitě mistrovským dílem. Tragická romance, která má v sobě ovšem o poznání více a dohromady tvoří perfektně postavenou skládačku. Scorsese sice tentokrát netočil film o mafiánech nebo temném podsvětí, přesto natočil další film o drsném světě, který ovšem tentokrát není mafiánským. Pojednává místo toho o pokrytectví vyšší seznamky a lásce, které nikdo tak úplně nepřeje. Scorsese nemohl mít větší štěstí na obsazení hlavního milostného trojúhelníku. Daniel Day-Lewis měl tehdy za sebou pouze Posledního Mohykána a vlna jeho dalších slavných výkonů ho teprve čekala (v roce 1993 mimo jiné světlo světla spatřilo i vynikající Ve jménu otce) , přesto už ve Věku nevinnosti dokázal, že se mu skutečně daří do role až neskutečně ponořit. Stejně tak Winona Ryder na počátku své kariéry ze své role vydolovala maximum a dodala její postavě nutnou milost. Pravděpodobně nejlepší výkon ve své kariéře zde ztvárnila Michelle Pfeiffer. Její role se dá označit za velmi složitou. Jenomže ať už jde o emocionální vcítění nebo elegantní herecký projev, Pfeiffer je v té roli jednoduše fenomenální a Věk nevinnosti bude při rekonstrukci její kariéry minimálně mezi nejlepšími. Právě Scorseseho dynamické uchopení dává téhle především konverzační podívané trošku větší dravost. Vyloženě ze řetězů se sice Scorsese pořád neutrhne a pořád točí především historickou romanci, přesto ovšem rozhodně nenatočil rutinní konverzačku. Ten Scorsese tam v jednotlivostech pořád poznat je, přesto se tentokrát v rámci různých nápadů neprojevil o poznání výrazněji. Přesto je tam ovšem cítit pevná ruka neskutečně silného filmaře, který o látku očividně pečuje a snaží se jí dodat potřebný říz. Navíc se Scorsese kromě příběhu o zamilovaném trojúhelníku nebojí si rýpnout si do tehdejší smetánky, přičemž jde ona různá rýpnutí klidně přetlumočit nejen do konce 20. století (tedy doby vzniku filmu), ale dost možná i až k nám do současnosti. I díky tomuto faktu je Věk nevinnosti rozhodně více než zaměnitelná romance. Kostýmy jsou dokonalé, což se od historického dramatu tak automaticky očekává, bohužel to ovšem častěji není sázka na jistotu. Věk nevinnosti ovšem vzniklo skutečně ve zlaté době, kdy se dalo kostýmním návrhářům téměř věřit a ze 70. let 19. století autoři kostýmů vytřískali rozhodně maximum. To samé se dá říct i o dobové výpravě. Už pošesté společně spolupracovali Scorsese a kameraman Michael Ballhaus. Právě jemu se dá též vděčit za perfektní vizuální stránku a i když je z dnešního pohledu Ballhaus zastíněn pozdějšími Scorseseho spolupracovníky jako Robert Richardson nebo Rodrigo Prieto, na Ballhause by se rozhodně zapomenout v rámci Scorseseho kariéry nemělo. Filmu navíc dopomáhá též výtečný soundtrack Elmara Bernsteina, výrazné audiovizuální podání a především fakt, že Scorsese tohle neprobádané pole skutečně zoral výkonem hodným mistra. Což se od mistra v podstatě daleko čekat. Věk nevinnosti možná není zase tak vděčný Scorsese na rozdíl právě od Mafiánů, Casina nebo Vlka z Wall Street, přesto si ovšem šanci zaslouží. Ten známý Scorsese se sice tentokrát tak trochu drží v koutě a na jeho vyložené hrátky tentokrát nedojde, přesto dává do téhle látky neskutečnou energii a zpracovává jí neskutečně živým způsobem. Skvělé obsazení, vynikající vizuál a především vynikající scénář s brilantně prodanými emocemi..... ´´ She never asked me. ´´
hrumsrt
9 279 bodů •
7
Velikost Martina Scorseseho ještě někdy bude mnohem víc oceněna, ale už nyní není zbrklé prohlásit, že jde o jednu z nejdůležitějších postav filmu posledních několika let.. Než vůbec přejdeme k velikosti jeho režisérské figury, je nutné zmínit jeho obrovský přínos kinematografii jako takové. Nikoli díky výrokům "This is cinema." podle nichž by naprostá většina moderních filmů absolutně neobstála (někdy právem, jindy ne), ale nedá se mu upřít obrovská práce za přičiněním o záchranu filmového kulturního dědictví, v němž sám Scorsese hmotnými i nehmotnými prostředky k záchraně a restauraci mnoha starších či menších filmů, jejichž schránky by jinak nikdy nebyly spatřeny dalšími diváky. A jen tímhle bojem za ochranu filmového odkazu má Martin Scorsese speciální postavení... Ale pak je tu ta tvůrčí stránka, v níž napříč žánry několikrát představil naprosto jedinečné filmové fresky, které co do výpravnosti jen stěží hledají sobě rovného. Dokázal ovládnout gangsterský žánr (Casino, Irčan), diskutovat o víře (Mlčení, Poslední pokušení Krista), posílat nosné vzkazy skrze filmové médiu (Kundun, Zabijáci rozkvetlého měsíce) a skládat řadu poklon historii filmografie, mnoho mnoho dalšího.. Věk nevinnosti vybočuje ze všech tradičních témat a zasazení, jakým se Scorsese obecně věnuje a představuje jeho jedinečný pokus kompletně změnit žánr a přístup k filmovému vyprávění.. Jako pacient, kterému bylo kdysi zakázáno se smát, tak představuje milostnou poezii a rozhořčení nad vztahovou politikou let minulých. V podobě milostného trojúhelníku mezi předními hereckými hvězdami (Daniel Day-Lewis, Michelle Pfeiffer, mladičká Winona Ryder) bojuje s očekáváním tehdejších dobových konvencí i nakonec samotnými diváky, kterým servíruje drama podobné Jane Austenové.. Silné emancipované ženy, které si chtějí brát ty, jenž milují. Muži, kteří mají možnost ukázat slabost a strach. Takový svět Scorsese odvážně přiřkl Spojeným státům na konci 19. století, nebojíce si dělat paralely s emancipační dobou v Anglii v minulém století.. Magické vyprávění zasazené do komorní dobové výpravy nesouce v jádru tak jasný a správný postoj, leč v nevyhovující době.. 75%
Klajnik
8 589 bodů •
4
Zbývá mi už jen pár filmů k nakoukání celé Scorseseho díla. Marty je právem jeden z největších filmařů. Jeho filmy nikdy nejsou vyloženě plytké, vždy mají kvalitní technickou stránku a často dokážou být i velmi zábavné, což diváci ocení. Minimálně s tou zábavností to ale není pravidlem, jak po Vlkovi předvedl s Mlčením. Jak už hodnocení napovídá, Věk Nevinnosti nebude zas takový odvaz, ač je pravdou, že zde mají slabší hodnocení některé jeho skvělé kousky (Počítání Mrtvých, 1999). Tento film však naplnil mou předtuchu, že půjde o formálně vytříbenou snobárnu, která dějově příliš nefunguje. Uživatel Matty sice píše: "Vlastně to je další z jeho filmů o násilí a organizovaném zločinu. Jenomže o násilí skrytém, neprojeveném a zločinech stejně takových. Pravidla chování určují klany, třebaže ne mafiánské, nýbrž rodinné. Kdo nechce ztratit renomé, a na ničem jiném jako kdyby ani nezáleželo, nesmí skutečnost nejen vyřknout, nesmí ji ani myslet. Postavy si ubližují slovy, či spíše tím, že se jim vyhýbají." - To zní moc dobře, ale problém je v tom, že divák se těžko zžije i těžko přistoupí na vnitřní konflikt, který postavy tíží. Abych to ale rozvedl: Protagonisté (právník a hraběnka) z "lepší společnosti" se milují, ale nemohou být spolu, jinak by přisli o společenské postavení. Chápu, že by se někdo vzdal pravé lásky pro to, aby třeba neskončil na ulici, ale zde je situace taková, že milostní dvojice je dost majetná na to, aby spolu mohla odejít z New Yorku a založit domov někde jinde. Co na tom, že přijdou o postavení ve vyšší třídě? Případná vyšší střední třída by snad tolik nebolela... Postavy se na jednu stranu velmi milují a zdá se, že jeden může zachránit druhého od útisku oněch společenských konvencí, ale nechtějí přijít o postavení ve společnosti, kterou vlastně opovrhují. Nezbývá než usoudit, že postavy jsou opovrženíhodná košťata, která si sympatie nezaslouží a konflikt, který mají přestává divácky fungovat. Pak se ovšem jedná o selhání, protože každý dobrý film stojí v první řadě na funkčním scénáři. Věk Nevinnosti k postavám nepřistupuje opovržlivě a kriticky, nýbrž chce, aby s nimi divák soucítil, což se mi zdá stupidní a neupřímné. Film může mít dokonalý set design a kostýmy a Marty může režírovat, s jakou elegancí jen chce, a Daniel Day-Lewis může rovněž hrát, jak dobře jen dokáže, ale výsledný dojem nijak zvlášť pozitivní nebude právě kvůli scénáři. Furt ale lepší než nějakej kýčovitej romanťák o lásce, která hory přenáší. To už radši tadyto. Já však doporučuji spíš Scenes from a Marriage Life - to je nejkvalitnější vztahová sonda.
evismaior
4 254 bodů •
7
Krásné výkony Daniela Day-Lewise, Michelle Pfeiffer i Winony Ryder, přesvědčivě ztvárněný svět vyšších vrstev druhé poloviny 19. století, krásné kostýmy, hudba, kamera, ale ten příběh je tak ufňukaný a místy i rozvleklý, že už zase dlouhou dobu nebudu mít potřebu znovu ho vidět, pokud vůbec někdy. Hlavní hrdinové tak teskní, smutní a truchlí svou nenaplněnou láskou, že i má druhdy romantická duše už má dost a chce křičet - tak krucinál něco udělejte i za cenu odsouzení celé společnosti anebo už to do háje nechte být. Vůbec ty příběhy o lidech, kteří se věčně milují napříč časem i prostorem mi čím dál víc dávají menší a mensí smysl.
