V pravé poledne

76%

Komentáře a recenze 8

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
29 697 bodů
7
Pěkný western ve kterém nezasviští milión kulek, ale zabývá se spíše lidskou povahou, morálkou a odvahou. Dlouhé marné snažení Sheriffa a závěrečná uvěřitelná a nepřepálená přestřelka. Pěkný černobílý snímek v pomalejším tempu.. kvalitní pohodová záležitost.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
10
Celkem drsný western, teda drsný svou pointou. Plus dokonale využitá gradace. High Noon patří mezi nejlepší zástupce svého žánru.
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
10
Snímek režíroval původem rakouský rodák Fred Zinneman, který natočil krásné filmy jako Odtud až na věčnost nebo slavné drama Poznamenaní. Zinneman byl najatým profesionálem a o jeho skutečném podílu na filmu panuje řada legend a mýtů. Traduje se, že film byl dost přetáčený kvůli špatným výsledkům testovacích projekcí a onen záhadný investor prý inicioval přetočení několika scén, aby Cooper vypadal drsněji. Zatímco scenárista tyto legendy popírá, pak střihač je potvrzuje. Zinneman byl každopádně za režii nominovaný na Oskara. Film se stal po svém uvedení okamžitou senzací, vydělal na tržbách 18 milionů a setkal se s vřelým přijetím kritiky. Cooper byl po dalších 5 let komerčním tahounem. Nestárnoucí klasika.
lamps
lamps
15 156 bodů
6
Jeden z nejkultovnějších klasických westernů je pro mě bohužel příkladem toho, jak filmové narativní vzorce a techniky v dalších letech expandovaly především zásluhou Leoneho "spaghetti" tvorby. Chválím myšlenku a oceňuji dějovou přímočarost, která s sebou přináší kýžený pocit bezvýchodnosti a zmaru hlavního hrdiny, ale příběh je zároveň natolik naivní a vzhledem ke strojovému negativnímu chování drtivé většiny vedlejších postav také nevěrohodný, že by mě musel svou formou a atmosférou doslova srazit do kolen, aby kvalitativně obstál. V době vzniku by se mu to zřejmě povedlo, dnes už vydatně ztrácí a pokulhává...
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
8
Žánr westernů byl kdysi dávno strašně populární. Časem popularita tohoto žánru rapidně upadla (do jisté míry i proto, že v zásadě mnoho snímků kráčelo ve příliš výrazně stejných stopách a celkový potenciál tohohle žánru se zdánlivě vyčerpal) a westernů, jejichž vrcholná popularita by se ve své době dala přiřadit k aktuální oblíbenosti komiksových filmů už zase tak moc nevzniká. Přesto ale existuje mnoho povedených až vyloženě fenomenálních westernů, přičemž se z některých hvězd westernů jako Clint Eastwood, Henry Fonda, Charles Bronson nebo Gary Cooper se svým talentem dokázali proslavit i v jiných žánrech. Právě poslední zmíněný se mohl chlubit dvěma Oscary. Poprvé získal Oscara za výkon ve snímku Četař York a podruhé za výkon ve westernu V pravé poledne. Ten se stal (nejen) westernovou klasikou a mohl se chlubit nadšenými reakcemi především z jednoho prostého důvodu- Jde o ideální představu toho jak točit western. Rakousko-americký režisér Fred Zinnemann vzal scénář Carla Foremana adaptovaný z povídky Johna W. Cunninghama ´´The Thin Star´´ a dodal ryzí westernový nářez, který má hlavního hrdinu, jenž má kolty nejen proklatě nízko, ale i charakterní rozsah. Will Kane v podání Garyho Coopera totiž není tím typickým westernovým drsňákem a Foremanův scénář má na poměry westernů skutečně propracované postavy. Cooperův Kane navíc není tím typickým westernovým drsňákem, který by si na hned troufl postřílet bandu gaunerů sám a snaží se z počátku nalézt pomoc. V pravé odpoledne tak na jednu stranu vlastně má to co mnoho westernů té doby postrádá, zároveň ale těží už z tehdy zavedených klišé. To ale vůbec není na škodu. Mluvíme totiž pořád o roce 1952, o době, kdy westerny ještě pořád netrpěli vyčpělostí a únavou materiálu. Film navíc trvá pouze lehce nad 80 minut, což mu hraje do karet v rámci tempa. Tenhle western s tempem pracuje mistrovsky a jakmile po hodině dojde na lámání chleba, Zinnemann odpálí fenomenální finále. Mnoho westernů se přitom rozpadlo díky své příliš přetažené délce, právě V pravé odpoledne ale trvá lehce přes 80 minut, odehrává se v reálném čase mezi 10:30-12:00 a výborně drží budované napětí. Děj V pravé odpoledne začne svatbou Willa Kane a jeho ženy Amy a hned krátce po ní se Kane dozví, že zhruba za hodinu bude jeho protivník Miller zpátky ve městě. Kane má přitom na vybranou a může z města zmizet ještě před příjezdem Millera. Jenže to Kane odmítá. Jeho morální kodex a uvědomění si, že jeho odjezd Millera stejně nezastaví ho donutí se Millerovi postavit. To celé ale vede k tomu, že ihned po svatbě obdrží vztah Kaneových vážně trhliny a navíc mu nikdo nechce pomoci. Tvrdohlavého Kanea tak dost možná jeho poslední vzdor bude stát život a nejlepší přitom je, že on sám si to uvědomuje a nesnaží se to popírat. V pravé odpoledne tak v tomhle ohledu definitivně redefinuje přístup k protagonistovi westernu a funguje to i díky jeho představiteli. Gary Cooper je naprosto famózní- Jeho hrdina má duši, jeho zoufalost z nevyhnutelné a osudové konfrontace je naprosto očividná a díky scénáři se silnými dialogy skutečně dostává jako Will Kane možnost vstoupit do historie jako jeden z nejvýraznějších hrdinů westernového žánru. V pravé poledne se pokouší o nějakou psychologii postav, která se překvapivě nemíjí účinkem. Neplatí to přitom jen o Willu Keanovi, ale i o zbytku postav. Amy Kane i díky bravurnímu výkonu Grace Kelly tak též patří mezi výraznou postavu snímku, Ian McDonald je jako Miller fenomenální a navíc se tu jako jeden z jeho pohůnku objevil i Lee Van Cleef, budoucí hvězda westernů jako Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý nebo Velká přestřelka. I takový Lloyd Bridges jako Harvey Pell má díky zajímavému charakteru příležitost se herecky předvést a i přesto, že platí, že postavy vychází z klasických westernových charakterů, scénář V pravé odpoledne má ohledně nich něco navíc. A je to strašně super. Formální stránka V pravé odpoledne je prostě fenomenální. Výborný střih v jedné sekvenci naprosto bravurně prodá napětí, které sužuje celé město kvůli očekávánému příjezdu Millera a jeho bandy, kameraman Floyd Crosby přitom obstaral vydařenou vizuální stránku a černobílý obraz navíc k V pravé odpoledne sedí. Zinnemann až do své doby bojoval za to, aby jeho film nebyl kolorován a těžko si vlastně zrovna tento film představit barevný (nějaké verze ale údajně existují). A pak je tu líbivý soundtrack Dimitriho Tiomkina, který vůbec jako první použil filmovou píseň jako hudební doprovod. Ta píseň je chytlavá, naprosto bravurně sedí k filmu a závěr definitivně potvrdí, že je to jedná velká westernová báseň, která má nejen ty kolty, ale i to pravé srdíčko na správném místě. V pravé poledne je v zásadě ta nejlepší varianta klasického westernu, který své klišé využívá, ale zároveň se pokouší o jejich menší pozměnění a přistupuje k nim tak trochu jinak. Háček je ale trochu v tom, že se na snímku bohužel jako na většině westernů, které vznikli ve své době podepsal zub času a po téměř 70 letech už tak působí pouze jako bravurní ukázka své doby ve svém odvětví. Má ale přesah, famózní obsazení, velmi povedený scénář, mistrovskou práci s kamerou a střihem a výborně pracuje s napětím a diváckým očekáváním. V rámci svého žánru jde jednoduše o jeden z nejvýraznějších filmů, který se svého uznání (a 4 Oscarů- Cooper, střih, soundtrack, píseň) dočkal naprostým právem.......
Klajnik
Klajnik
8 589 bodů
6
Asi žádný jiný film by si momentálně nezasloužil tak moc remake jako High Noon. V kontextu současné situace (válka na Ukrajině) by byl velmi relevantní, páč i dnes spousty lidí radši zbaběle ohne hřbet (Chcimíři), než aby se postavily nepřáteli, který by je rád zahrnul do svého zmaru, jako už to jednou v historii udělal. Protagonista filmu ví, že má přijet zabiják, který se chce pomstít, jelikož ho jakožto šerif dostal před lety do basy. Kdyby s novomanželkou utekl, byl by pronásledován. Rozhodne se zůstat a ve zbývajícím čase sehnat nějaké muže, kteří by se s ním nepříteli postavili. Konec konců - než byl nepřítel odsouzen, tak se slušná žena nemohla ani projít za bílého dne ulicí a městečko nebylo místem, kde by šlo vychovat děti. Nikdo se však na stranu šerifa nechce postavit. Někteří si současného stavu neváží. Někteří chtějí, aby šerif odjel a doufají, že nepřítel pojede za ním a oni tak nebudou muset riskovat životy. Někteří jsou ochotni riskovat životy jen dokud si myslí, že proti nepříteli bude stát větší počet mužů. Šerif Kane tedy vstříc pravděpodobné smrti zůstává samotný proti nepříteli - zůstává jako výjimečné individuum, které ví, co je třeba udělat - jako pravý muž definovaný svou zodpovědností a statečností. Ve příznačně komické, že film byl kritizován Sovětským svazem za „oslavování jednotlivce“. To téma je opravdu nosné, ale ucházející hodnocení 3/5 dávám proto, že film nenaplňuje svůj vysoký potenciál. Zároveň ale není nudný díky silnému námětu a krátké stopáži (podobnost s Jízdou do Ox-Bow). Tím se vracím k žádoucímu remaku, který by vše mohl ještě více prokreslit: Mohl by dát více prostoru postavám (obzvlášť antagonistovi, ale i jiným obyvatelům městečka). Mohl by skrze flashbacky vykreslit, jak se v městečku žilo před lety, než z něj šerif udělal slušné místo k životu. Mohl by film zakončit kvalitnější přestřelkou, páč akce z roku 52 za moc nestojí. Výsledek by byl skvělý, řekl bych.
Jana Květoňová
Jana Květoňová
7 011 bodů
10
Tady tento film mě vlastně přitáhl do světa westernu. Nezapomenutelná je i píseň, kterou složil Dimitri Tiomkin. Ta se mi vždycky hned vybaví, když někdo vzpomene tento film. Pomalé tempo filmu zde v tomto případě nevadí, protože důležitá je dusná atmosféra čekání, blížící se poledne, což mi způsobuje obvykle husí kůži. Gary Cooper a Grace Kelly, velmi dobře vybraná herecká dvojice! Chvějivé napětí filmu vyvrcholí asi šest minut před koncem zásadní přestřelkou. To je velice originální! Možná spíš psychologický snímek víc než klasický western.
MajklCZsk
MajklCZsk
2 369 bodů
2
Leč mi mnohdy filmy klasického Hollywoodu nevadí, zde jsem nemohl jinak. Jediné, co mi sedlo, byla kamera, která se svými poetickými záběry krásně souzněla s přírodou divokého západu. Příliš knižní dialogy postav, scenáristická akademičnost, divné romance a mnohdy prapodivné užití hudby (doteď nechápu, proč u mexické dívčiny použil skladatel orientálních melodií) mi ze sledování přináší leda úzkost a znavenost. Připočtěte si k tomu ještě režijní impotenci a máme vyhráno. Jeden z nejlepších westernů historie? Myslím si, že Italové to zvládají lépe.