Nikdy by mě nenapadlo, že hudba z Dobyvatelů ztracené archy bude znít ještě úžasněji při záběrech na největšího vesmírného frajera, co celý film skáče na trampolíně, seká kameny napadrť holýma rukama a láme vejpůl velké mručící plyšáky. Díky ti, Çetine İnançi, za tvou bezprecedentní ochotu vykrádat a ignorovat autorská práva, stejně jako za tvé neuvěřitelně extravagantní, chaotické a nahodilé vedení 'vlastních' příběhových složek (tím obdivně mrkám i k tobě, Cüneyt Arkıne). Dlouho jsem se takhle nepobavil - kdykoli se spustil jakýkoli Williamsův motiv, byla tíha guilty pleasure přímo smrtelná a veškeré to debilní dění až ďábelsky neodolatelné a kulervoucí.
