Tenkrát na Západě

88%

C'era una volta il West

1968

2h 55mFilmItálie

Komentáře a recenze 42

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
29 851 bodů
8
Pomalý líný western se skvělou atmosférou a nejlepší hudbou v historii filmu. Film je na mě příliš dlouhý, abych ho viděl celý, tak jsem ho musel napoprvé zhlédnout na dvakrát. Samozřejmě skvělé zpracování a geniální hudba.. kvalita, která nestárne..
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
10
Pokud by měl být zachován jeden jediný film, který by mimozemské rase měl tohle umění představit v jeho maximálním potenciálu, bude to Tenkrát na Západě. Geniální barokně monumentální dílo větší než svět.
hanys_
hanys_
18 771 bodů
10
Další z těch filmů, které musím vidět každoročně. V dětství jsem si sice myslel, že mé Mayovky žádný western nepřekoná (ani ti Stateční se mi kdysi tak nelíbili), jenže TnZ je úplně jiná liga.. krásně nostalgický, žádné happyendy...navíc to obsazení správňáka Fondy do role Franka bylo hodně chytré (asi jako kdyby si v devatesátkách Hanks střihl Spaceyho roli v Seven).
muzz
muzz
18 035 bodů
7.5
Tento výborný film patří mezi top ten westernového žánru. Všechno je tam dokonalé, příběh, herecké obsazení, Morriconeho hudba, krajina, modré oči padoucha Henryho Fondy i neoholené špinavé tváře jeho kumpánů. A Claudia Cardinale je kategorie sama pro sebe :)
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
10
Tenkrát na Západě sice čerpá ze studnice amerických westernů, ale nikdy se nemůže zařadit po jejich boku. Leone vlastně jen předkládá svou verzi Západu, která má do reality daleko, ale je precizně vystavěná. Film má záměrně pomalé tempo, které přehluší občasná rychlá montáž a pracuje zejména s vizuálem. Film obsahuje vzhledem ke své délce jen sporadické množství dialogů, ale pořád je na co se dívat. Herecké výkony jsou záměrně stylizované až do polohy karikatur, ale to jim s přibývajícími lety naopak přidává na působivosti. Tenkrát na Západě je pro mnohé diváky jejich nejoblíbenějším westernem, zřejmě nemá nejoriginálnější scénář, ostatně klišé mu byla vyčítána již v době premiéry, ale je mimořádně natočený a pro milovníky kinematografie zůstane navždy poctivě opracovaným filmovým klenotem s nádhernou hudbou.
lamps
lamps
15 156 bodů
10
Žili jednou dva Italové, kteří se již dobře znali a jejichž spolupráce byla zřejmě osudovou záležitostí. První z nich neváhal popsat šest set stránek detailního rozpracování jednotlivých scén a dokonce i pohybů herců, aby obrazová i příběhová stránka nadcházejícího projektu neobsahovala jednu jedinou vadu. Ten druhý si pro změnu sáhl až na dno svého hudebního talentu a vyždímal z něj repertoár těch nejúchvatnějších melodií, z nichž nejen v průběhu filmu nepřetržitě mrazí, ale především povznášejí málomluvný příběh klasických westernových charakterů do sféry nejobdivovanějšího a nepřekonatelného filmového umění. Dále žila jedna přenádherná Italka, které stačilo za doprovodu majestátní hudby pouze stát nehybně před kamerou, a bylo postaráno o nevídaný, skoro až oduševnělý zážitek. No a nakonec žili byli ještě tři megacharismatičtí Američané, jejichž vzájemná střetnutí a intriky se zdají být s každým dalším zhlédnutým a (v porovnání s tímto) podprůměrným westernem ještě rafinovanější a velkolepější. No a tahle divoká banda stojí za vznikem totálně přelomového díla, které nejenže změnilo pohled na novodobé westerny, ty staré odsunulo do opotřebovaného zboží a těm nadcházejícím nasadilo nezdolatelnou laťku, ale hlavně mi připravilo natolik exotickou a neprovařenou delikatesu, že po každém dalším soustu jsem ještě hladovější a ptám se sám sebe, jestli je vůbec možné všechny ty různorodé chutě na jedno posezení strávit a vstřebat. To se ale nedozvím, pokud nebudu ochutnávat znovu a znovu...
hrumsrt
hrumsrt
9 318 bodů
9
Už teď se za to hodnocení na sebe nomohu podívat do zrcadla, ale... Westerny byly moje, když jsem byl ještě malý, ale všechny byly v podstatě stejné, ať byl příběh jakkýkoli v závěru se hrdinové střetli s "černobílým" záporákem a přes obrovskou přetřelku to došlo do zdárného konce. Once Upon a Time in the West je ale převyšuje v jednom klíčovém ohledu, tvůrci a vlastně každý, kdo se na tomhle filmu podílel, ho dělali s láskou pro kinematografii. Nemůžu říct, že bych se po celou dobu jen kochal, jak nádherné to je, ne to bych lhal. Ale za těch pár ikonických scén, které jsou tak moc bravurní, bych slzel při každé vzpomínce na film. Opět nelze dostatečně vzdát holt kvalitám filmu, ač už že je starší o více než 30 let a není mi tak přístupný, či že se pořád nepovažuji za takového filmového znalce. Nejsem úplně názoru, že příběhově jde o nějaký kdovíjaký film, ale o to více je nutno ocenit jeho ostatní stránky. Přemýšlím, co je nosnější ta magická a legendární hudba, která mě dojímá i vykouzlí úsměv, anebo ty geniální herecké výkony? Těžko posoudit, ale ani bez jeednoho či druhého si to nedovedu představit! Vévodí u mě charismatický drsný záporák Henry Fonda, u něhož na co sáhnu, tak koulím oči, jaký velikán to ve své době byl. Nicméně spolu s ním (fakt o kousíček za!) božská Claudia Cardinale, na kterou je v bronzovém provedení radost pohledět. Inu není pak náhodou, že nejlepší scénou je pro mě ta jejich společná vášnivější chvilka, která je perlou celého filmu. Můžu si stěžovat, jak je to dlouhé, i jak pomalé tempo to drží, anebo se na všechno vykašlat a vychutnat si opravdu nádherný film! 90%
JosefTomas
JosefTomas
9 025 bodů
7.5
Přiznávám se, že sem očekával víc. Ale film je opravdu, opravdu dlouhý a chvílemi i nudný. Všechny scény se pomalu rozjíždějí a nebýt toho výborného soundtracku, tak bych s tím hodnocením musel jít mnohem níž. Herci skvěle vybraní, scénář, až na pár různých výhrad, tak snesitelný, ale pro mě je stále nejlepší western Sedm statečných.
Klajnik
Klajnik
8 590 bodů
9
Freska podvracející divácká očekávání. Leone už další western točit nechtěl, ale nechal se ukecat studiem, které mu přislíbilo Henryho Fondu, který do té doby hrál jenom dobráky, ale Leone mu dal roli záporáka, jenž s úsměvem střílejícího do dětí. >Podvrátil očekávání. Tenkrát na Západě sice to není natolik divácký film jako Good, Bad & Ugly, ale je snad ještě krásnější (navzdory všemu tomu hnusu) a formálně vybroušenější. Překvapuje mě však, že zde má (byť jen) o procento lepší hodnocení a současně o 17 000 ohodnocení víc než Leoneův předchozí film, když se zde prvních 15 minut "jenom" (Píšu v uvozovkách, protože ty postavy vedou během onoho vyčkávání své malé, malicherné boje s mouchou nebo odkapávající vodou: Muži, kteří znají jen konflikt, ho budou vyhledávat i tehdy, když není do čeho píchnout) čeká na nádraží se třemi postavami, které na konci scény zemřou. >Podvracení očekávání. Celkově je to pomalejší a intelektuálně náročnější kousek, který vyžaduje pečlivější sledování. Film některé klíčové informace příběhu jen naznačí, což předpokládá pozorného a chytrého diváka. Některé sekvence, v nichž se stanou klíčové události a mohly by dodat filmu více té akce, jsou vynechány a my vidíme jen následky těch činů: Příkladem je nevyobrazený Cheyenneho převoz vlakem do vězení, jeho osvobození kumpány, přestřelka s nepřáteli, smrtelné zranění železničáře Mortona i Cheyenneho postřelení. Já tím filmem byl v šestnácti byl dost zmaten a unuděn. Nebyl jsem však schopen docenit celou řadu jeho kvalit - kupříkladu tu žánrovou podvratnost, protože jsem do westernu vstupoval skrze ten nejlíp hodnocený kousek. Film není toliko vypravěčsky centrovaný na onoho drsného pistolníka (známého jako Harmoniku), jako je tomu u jeho předešlých westernů s Clintem Eastwoodem. Charles Bronson je však obsazen skvěle, hraje skvěle a Eastwood se mi na jeho místo dosazuje v představách špatně. Líbí se mi, jak Harmoniku popsal Cheyenne: "Hraje, když má mluvit a mluví, když by měl hrát." Jelikož zde akce nemá moc screen-timu a když už tam nějaká je, tak není příliš působivá kvůli absenci explicitního násilí (žádné prskance krve, což považuju za nedostatek) a mou nejoblíbenější scénou tedy není přestřelka, duel ani vyvrcholení děje ale otrkávání mezi pistolníky v hospodě včetně rozhovoru mezi krásnou ženou z New Orleans a starým, natvrdlým barmanem, který se na ni nemůže vynadívat: "Ty se zajímáš o módu, Harmoniko?" "Není to tak dlouho, co jsem takový pláště viděl na nádraží. V těch pláštích byli tři chlapi..." "A dál?" "V těch chlapech byly tři kulky." "Ta historka se mi moc nezdá, Harmoniko. A to ze dvou důvodů. Za prvý, v těchhle končinách si podobný pláště troufnou nosit jenom Cheyennovi muži. A ti se, a to je za druhý, nedají jen tak zabít." Harmonika se uchechtne. "Je to pro tebe snad novinka?" "Jo. No, kdyby něco, v muzice se vyznáš. A počítat taky umíš... až do dvou." Cheyenne protočí bubínek. "Když na to přijde, tak i do šesti. A možná rychleji než ty." Tato otrkávání mezi drsnými pistolníky bývají velmi zábavná. V Little Big Man si z toho vyloženě utahují. Ač ve filmu není moc dialogů, tak tvůrci dokázali postavám vtisknout i nějakou hloubku charakteru, či vrhnout jiné světlo na jejich konání (viz. železničář Morton). Celé je to ale dost úsporné, takže jsem po skončení filmu litoval, že to nemá o hodinu víc a nemohl jsem toho od postav slyšet víc a celkově s nimi strávit více času. Děj filmu také nemá tak široký záběr a v podstatě je dost jednoduchý. Vystavěn je však natolik významně a působivě (i tím, že si dává na čas), že mě nakonec lehce zamrzelo, že doopravdy ten příběh toliko významný, působivý a dějově obsažný není. Co však filmu nelze vytknout, je hudba, jejíž skladby nejsou pouze melodicky půvabné, nýbrž film s ní vcelku zachází velmi důmyslně: light-motivy vážící se k jednotlivým postavám, střih a choreografie scén komponovaná do rytmu a melodie... Hudba zde zkrátka silně umocňuje celkový estetický dojem a je silněji sprovázaná s jinými aspekty filmu.
p.a.douch
p.a.douch
8 350 bodů
10
Už čekání na příjezd Harmoniky stojí za to (trojka Al Mulock, Woody Strode a Jack Elam je geniální). Osvědčení spolupracovníci pana Režiséra - Ennio Morricone, Tonino Delli Colli a Nino Baragli opět na výbornou. Hlavní trojka - pecka. Henry Fonda byl brutální zloduch, Jason Robards a Charles Bronson naopak skvěle fungovali na opačné straně. Doplněni o Claudii Cardinalovou, která rozhodně nebyla jen pro okrasu (a že bylo na co koukat). Zkrátka jeden z nejlepších westernů.

Novinky na Kinoboxu

Bezhlavý jezdec bude zase stínat hlavy. Burtonova Ospalá díra se dočká remaku
Filmy24. 4. 2024
Bezhlavý jezdec bude zase stínat hlavy. Burtonova Ospalá díra se dočká remaku
Tenis nebyl nikdy tak žhavý. V Rivalech intimnosti nevidíme, přesto jde o nejsmyslnější film posledních let
Recenze23. 4. 2024
Tenis nebyl nikdy tak žhavý. V Rivalech intimnosti nevidíme, přesto jde o nejsmyslnější film posledních let
Jak moc se smí pro pravdu lhát? Nejkontroverznější dokumentarista Michael Moore slaví 70
Téma23. 4. 2024
Jak moc se smí pro pravdu lhát? Nejkontroverznější dokumentarista Michael Moore slaví 70