martin-mickey-stusak
28 428 bodů •
8
100 let po ztroskotání nějaké lodi se na pobřeží malého městečka od moře táhne podivná mlha a začnou se dít věci. John Carpenter a jeho přehlížená klasika. Jedná se o tradiční příběh duchů s mírným náznakem násilí, který svým postupným budováním atmosféry a příznaků nejistoty a strachu hodně připomíná styl Alfreda Hitchcocka. A tak se jedná spíše o hororový thriller o pomstě námořníků na potomcích svých vrahů. Námětově to sice vypadá na slasher, ale svým způsobem tomu tak není. A to i přesto že se sem tam někde nějaký útok naskytne. Carpenter pracoval s naprostým minimalismem, čímž nechal vývoji volný průběh. Správnou atmosféru tak spíše buduje syntezátorový zvukový doprovod. Takže žádné lekačky, žádná brutalita, žádné potoky krve. S nízkým rozpočtem, dobře zpracovaným scénářem a ohromnou touhou po kreativitě vznik snímek o jedné děsivé noci, ve které se s nemalou intenzitou probouzí strach z neznámého. A když se nad celým konceptem a vůbec celkovou filosofii příběhu zamyslíme, tak si můžeme i uvědomit, že vtom je vlastně skryto určité politické poselství, které má ve svém smyslu dokonce nadčasovou výpověď. A tím je úpadek západního světa. Snímek je sice nenápadný, avšak určitou hodnotu má. Musí se jen k tomu přistoupit z té správné strany.
