Hory mají oči

61%
Hory mají oči

Současný horor zachvátila vlna předělávek u nás bohužel většinou dosud neuvedených klasických kousků ze 70. let. Ale nezoufejte, Festival otrlého diváka tyto mezery pohotově doplní. Po loňském uvedení původní i nové verze Texaského masakru motorovou pilou se letos můžete těšit na obdobnou dvojici originál-remake Hory mají oči. Tato dnes již klasická vyvražďovačka stála u zrodu tzv. „nového amerického hororu“, který v dílech režisérů George A. Romera, Toba Hoopera, Wese Cravena a Johna Carpentera revitalizoval pomalu skomírající hororový žánr a přivedl jej z prostředí gotického románu a upírských příběhů rovnou do současnosti. Autoři kladli důraz na realističnost podání, mnohdy hraničící s dokumentarismem, a svými filmy výrazně posouvali hranice filmového násilí. Ve své době tyto nízkorozpočtové snímky svou otevřenou tělesností a nekompromisní brutalitou šokovaly publikum a vyvolávaly znechucení a nejrůznější zákazy. Až postupem času se staly předmětem seriózního zájmu a z pozadí jejich krvavých příběhů se vynořil pozoruhodný komentář stavu tehdejší Ameriky (doznívající konflikt ve Vietnamu, studentské bouře, občanské nepokoje, hnutí za rovnoprávnost menšin).
Cravenovy Hory mají oči vyprávějí jednoduchý příběh, inspirovaný legendou o rodinném klanu Sawney Beaneho, jehož členové v 17. století ve Skotsku přepadali, olupovali, vraždili a pojídali pocestné. Ve filmu typicky americká rodina Carterových uvázne na dovolené uprostřed pouště a brzy musí bojovat doslova o život se zdegenerovanými domorodci. Pokud chtějí Carterovi přežít, musí zmobilizovat všechny síly a odhodit veškeré zábrany. Významnou roli ve filmu sehrává vyprahlá pustina, jakási archetypální krajina, tvořící neoddělitelnou součást zakladatelského amerického mýtu. V hlubším plánu představují obě bojující rodiny zrcadlový obraz, metaforu Ameriky požírající samu sebe. Film, podobně jako například Peckinpahovi Strašáci (1971) nebo Boormanovo Vysvobození (1972), pojednává o tenké hranici oddělující civilizovaného člověka od divocha, o zvířeti v každém z nás. (Festival otrlého diváka)



Režie:
Scénář:
Hudba:

martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
28 393 bodů
9
Jisté rodině se na cestě do Kalifornie někde v kopcovité poušti poškodí auto. Netrvá dlouho a zažijí něco, co by je ani ve snu nenapadlo. Klasický slasher hrdě se řadící mezi podobné svým žánrem, který je už bohužel pozapomenutý. A je to škoda, neboť tímto Wes Craven, stojící jak za režií, tak i za scénářem, udělal skvělou práci. Vyvarovat se zbytečných efektů a celý příběh postavil na jednoduchosti, který dokáže hororové fanoušky usadit do sedačky i dnes. Pravda, zub času trochu zapracoval, ale to na věci nic nemění. Vysoká brutalita a drsnost záludných děsivých mutantů stále předčí očekávání. Poklidná počáteční pohoda se pomaloučku mění v napětí a strach, čím vyniká promyšlený dějový vývoj ve své následující krutosti a zběsilosti. I přes své stáří se nejedná o snímek pro slabé povahy. Ze strachu by nevyjeli ani na sebemenší výlet. Ano, jedná se o silnou konkurenci snímku Tobeho Hoopera z roku 1974 ´Texaský masakr motorovou pilou´ a to bez sebemenších servítek.
lamps
lamps
15 156 bodů
6
Kdyby Craven udělal lépe jedinou věc a nastavil komunikativnost filmu výhradně na úroveň obětí, mohlo jít o jeden z nejlepších hororů sedmdesátých let. Takhle zůstává zážitek z beznadějného prostředí a různorodých mordů, avšak degradovaný častým znázorňováním směšné kanibalské rodinky a jejích dementních dialogů. Naštěstí alespoň remake Alexandra Aji takřka všechny zdejší slabiny úspěšně odstranil...
Danny F.
Danny F.
11 166 bodů
7
Další z dobrých starých hororů co dnes nemá obdoby.

Dodatečné informace

Původní název:
The Hills Have Eyes (více)
  • USA Hory mají oči
  • USA The Hills Have Eyes
Země původu:
USA
Rozpočet:
0,23 mil. USD
Tržby:
25 mil. USD (celosvětově)
Ocenění:
Žádná ocenění

Další z kolekce Hory mají oči


Podobné