Noc oživlých mrtvol alá David Cronenberg. Širší souvislosti povětšinou neřešící, zato však inteligentně odvyprávěná atmosférická deptárna, která snad nejlépe ze všech jeho filmů odráží Cronenbergův talent pro pozvolné, ale drtivě intenzivní napínání hororové struny. Rychlé vhození do děje a jeho prostředí, brzký násilný mord a následné rozplétání nesmírně vtahující zápletky, která nás zásluhou bezchybné postupné gradace (v posledních minutách je příval vypjatých scén přímo ďábelský), sexualitou a nahotou prostoupené formy a přítomností bezesporu sympatického hrdiny pevně připoutá do sedadel, nehledě na stáří a logickou vizuální omšelost. Pro mě, navzdory umírněnosti v oblasti obrazových detailů, nejintenzivnější mistrův horor se spoustou vynalézavých postupů a bohatou nadílkou bezútěšnosti a nervozity, zřejmě jeden z nejprďáčtějších žánrových perel své doby..
