Recenze filmu Zlaté časy rádia

Komentáře a recenze 4

Chrustyn

45 693 bodů •13. 5. 2014

6

Příjemné Allenovské retro o začátcích rozhlasu a jeho vlivu na obyčejné lidi. Téma sexu a vztahů zde nejsou na prvním místě, ale ani tentokrát nemohou chybět. Atmosféra je povedená, ale film mi přišel příšerně pomalý a chyběly mi zde nějaké pamětihodné scény nebo dialogy, kterými je neurotický Woody pověstný.

junxi91

6 913 bodů •13. 4. 2023

8

Milý Woody Allen si zavzpomínal na staré dobré časy rádia. To bylo předtím, než video zabilo rádiové hvězdy. Vypravěčem je fiktivní kluk jménem Joe, kterého namlouvá samotný Woody. Joe nejprve vypráví vtipnou příhodu, když se dva zloději vloupali do jejich domu a zrovna k nim domů volali kvůli rádiové hře. Soutěžící - zloději - měli za úkol poznat tři skladby, které hrál orchestr, a to se jim povedlo a vyhráli! Joe vysvětluje to, jak si spojuje staré písničky z rádia se svými vzpomínkami na dětství. Každý z nás to tak má, ne? Děj se odehrává na přelomu 30. a 40. let. Joe žije se svou skromnou a hašteřivou židovsko-americkou rodinou v Rockaway Beach. Jeho máti ráda poslouchá v rádiu Snídani s Irene a Rogerem. Jeho otec tají své povolání, později se ukáže, že je neúspěšný sázkař a taxikář (poté, co k němu do taxi nastoupí samotný Joe). Rodiče jsou schopni se pohádat kvůli kdejaké kravině, třeba kvůli oceánům. Dalšími členy rodiny jsou strýc Abe, který nosí domů každý den čerstvé ryby, o které jeho manželka, teta Ceil, nestojí, děda s babičkou a také teta Bea, která neustále chodí na rande, protože hledá potenciálního manžela. Joe má rád rozhlasovou hru Maskovaný mstitel. Pod jejím vlivem si chce koupit tajný dekódující prsten, ale jeho rodiče na to nemají peníze. Tak snad pomůže sbírka židovské obce, která vybírá peníze pro podporu vzniku státu Izrael. Joe si představuje hlavního představitele rozhlasové hry jako statného hrdinu, ve skutečnosti byl jeho hlasový představitel malý a plešatý. Vzpomíná na to, jak se v rádiu hlásalo o sportovních hrdinech, o napadení Pearl Harboru, o marťanské invazi z rozhlasové hry Orsona Wellse "Válka světů", a také o pátrání po malé holčičce, která spadla do studny. Joe se svými kamarády sledují oblohu, zda na ní spatří německá letadla, místo toho však začnou šmírovat ženskou, která se svléká v ložnici. Později se s ní znovu setkají - jedná se o jejich suplující učitelku. Joe také spatří v dalekohledu německou ponorku u pobřeží, ale nikomu o tom neřekne. Joe je fascinován krásou a leskem městského obvodu Manhattan, ve kterém probíhá rozhlasové vysílání. Navštíví Radio City Music Hall a popíše to jako to nejkrásnější, co kdy viděl. Také mi to vyrazilo dech, a to jsem to viděl jen ve filmu. Joe také sbírá příběhy rozhlasových hvězd, jednou z nich je také Sally White, jejíž sny o slávě brzdí špatný hlas a přízvuk. Prodává doutníky v zábavním podniku a zde ji svádí strýc Roger, který si s ní zaleze na střechu, kde si zapíchají a pak tam uvíznou. Díky tomu jsou odhaleni. Sally se stane slavná díky tomu, že je svědkyní zločinu. V podniku zastřelí gangster Rocco jiného týpka, a ona poté začne křičet a utíkat. On ji dožene s tím, že dostane, co si zaslouží. Odveze ji k sobě domů a pod vlivem své máti nejen, že ji nechá žít, ale využije své konexe a zařídí ji místo reportérky v rádiu. Teta Bea si konečně najde toho pravého, ale ten nedostojí svým závazkům. Film končí Silvestrem, kdy se slaví příchod nového roku 1944. Hvězdy rozhlasového vysílání slaví společně Silvestra v podniku, kde kdysi pracovala Sally, která tu také nyní oslavuje po boku svého nového přítele Mstitele. Vzpomene si na střechu, kde kdysi uvízla s nevěrným strýcem, a všichni se tam vydají, kochajíce se výhledem. Vypravěč dojde k závěru, že na rozhlasové hlasy nikdy nezapomene, ale s každým dalším Silvestrem ty hlasy slábly a slábly..Krásný, srdečný, vtipný, ulítlý a nostalgický film, u kterého jsem se skvěle bavil a na který se rád podívám kdykoliv znovu. Taky mám svůj nostalgický vztah k rádiu a k hudbě.