Samuraj

76%

Komentáře a recenze 7

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
29 697 bodů
7
Film Noir jako vystřižený. Alain Delon zahrál celý film skoro beze slov a s jedním výrazem ve tváři, což je jistě obdivuhodné, na druhou stranu to trošku nudí. Příběh nájemného vraha v pomalém tempu a ponuré atmosféře, kde nejvíce mluví policejní komisař a detektivové. Zajímavý snímek, ale podruhé už bych si ho asi nepustil - 70%
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
8
Velmi stylový a velmi prázdný film. Naštěstí ten styl je vidět víc než prázdnota, proto je rozhodně zábavné Delonovy kukuče sledovat.
lamps
lamps
15 156 bodů
8.5
Ojedinělý snímek, v němž se setkává stylistická strohost s ozvláštňujícím formálním uchopením, které dává vyniknout zcela jiným parametrům, než by jeden od thrilleru o nájemném zabijákovi očekával. Prim hraje melancholie, atmosféra a celková odtažitost, již Melville nenabourává ani v dialozích, které jsou okleštěné na nejdůležitější fráze, díky nimž se může rozvíjet jednoduchý příběh o pomstě, ale především samotě a potlačovaných emocích. Atmosféra a podmanivé zobrazení hlavního hrdiny přišpendlí diváka k obrazovce, škoda tedy, že jeden nastavený výraz si drží vyprávění až do samotného konce, který inscenačně příliš nezaujme, byť myšlenkově a jako součást přemýšlivého díla obstojí..
JosefTomas
JosefTomas
9 025 bodů
8.5
Silná tvůrčí vize, zachovávající prostost sdělení a poetiku. Melville si pohrává s estetikou celého světa i jeho vyznění a snaží se být střihově neviditelný, v agresivitě nezúčastněně prostý a příběhově prázdný tak, jak jen být chce. Film díky tomu plyne i navzdory delším pasážím a díky obecné jednoduchosti děje drží diváka stále v obraze. Dialogy proto plní funkci prostého předání informací a jsou vykonstruované do nejkratší nejjednodušší verze. Přesto je celek ve výsledku prázdnější, než by měl být. Možná za to může ta odtažitost celého filmu, který spíš postavy prezentuje, než aby se do nich vcítil a drží si od nich odstup, stejně jako divák. I tak se jedná od jeden z nejfilmovějších filmů, který svým řemeslem a pojetím dokáže věci, které se jiným filmům může jen zdát.
Klajnik
Klajnik
8 589 bodů
6
Na Le Samurai jsem se podíval z důvodu nadcházejícího Fincherova filmu (Killer) a překvapivě mě to táhlo navzdory minimalistickému stylu, velmi jednoduchému příběhu, minimu dialogů i nepřílišné tematické obsáhlosti. Předpokládal jsem, že právě takový film bude a že mě z těchto důvodu bude nudit. Překvapivě jsem se však bavil: Onen minimalismus slouží tomu, aby se divák lépe naladil na poněkud melancholicko-chladný tón filmu a protagonistovo rozpoložení, což se částečně daří tehdy, pokud na to divák přistoupí a hodlá film sledovat v ideálních podmínkách. Plně se to nedaří proto, že Melville osekal materiál o výrazové prostředky, které však jsou kvalitativními aspekty filmu a dílo by mohly se správným užitím posílit, aniž by znehodnotily tvůrčí vizi. Do jisté míry je však obdivuhodné, jak málo autor spoléhal na dialogy. Filmy, které byly Samurajem inspirovány - jako třeba Taxikář, Drive nebo Nightcrawler - však mají více efektních a katarzních událostí. Roger Ebert napsal, že "akce je nepřítel budovaní napětí, protože ho uvolňuje namísto toho, aby ho budovala" a mně ostatně nevadí, že Samuraj má málo akce - mám však rád, když mě autor odmění za mou pozornost nějakou pamětihodnou scénou, která dosud budované napětí uvolní. Kvality Samuraje však tkví v celku, nikoli částech. Film vlastně ukazuje, jak by si protagonista (člověk jistého typu) musel poradit s konkrétní svízelnou situací a navzdory tomu, že je nájemným vrahem, by se prokázal jako člověk velké cti a obětavosti. Velkým motivem filmu je vrabec v kleci, kterého protagonista u sebe v bytě chová, a který odráží jeho životní situaci. V jeden moment se vrabec snaží uniknout a splašeně naráží do mříží, což naznačí protagonistovi, že zrovna tak i on sám nenajde z své situace úniku. Jakožto člověk jistých zásad a cti se tedy rozhodne obětovat, což policii sebere důvod k tomu, aby si zaklekla na lidi, co ho před ní kryli. Krom toho, že příběh je příliš specifický, neobecný a málo na sebe vztažný (protože málokdo žije takový život a uzavřenému protagonistovi se jen těžko lze dostat pod kůži), tak je celý narativ pojat dosti jednoduše a ani vztahy mezi postavami se neprokreslují. Tato střídmost a neefektnost nedá divákovi žádný citový pay off, protože divák nedokáže ocenit pravý význam jeho činů, když mu nezáleží na postavách, pro něž to udělal, když o jeho vztahu k nim takřka nic neví a neví nic ani o něm. Na druhou stranu nutno uznat, že protagonista je opravdu dobře zahraný a svou přísností opravdu působí jako japonský samuraj, ačkoliv je to francouzský nájemný zabiják - Alain Delon svým pojetím dokázal vzbudit zájem o postavu, o níž se nikdy nic pořádného nedozvíme. Jako divák bych však chtěl vědět více, ale tvůrci uvedli film citátem, který tvrdí, že nikdo nezná samotu tak důvěrně jako samuraj. Tematizovat samotu je náročné a nemusí to být příliš divácky vděčné. Zde ji protagonista pociťuje, protože mu jeho zaměstnání znemožňuje budovat vztahy a nutí ho býti metodickým, opatrným a odměřeným. Toto zaměření způsobuje, že film nikdy pořádně nezabředne do vztahovosti či toho, proč protagonista vede právě takový život. Namísto toho sledujeme poměrně dlouhé scény toho, jak protagonista mění SPZky u aut před misí nebo v metru uniká před policií, která se ho pokouší tajně sledovat. Určitě by to však šlo nějak víc skloubit a dostat z toho víc (víc motivů, víc hloubky, víc napětí i zábavy). Na jednu stran bych řekl, že je to film, který více sedne na druhé shlédnutí, o něž však nemám vysoký zájem, protože bych po většinu času koukal na to, jak se protagonista někam přepravuje, někoho sleduje nebo před někým utíká v metru, což zrovna dost atraktivní na to, abych u toho chtěl strávit dalších 100 minut. Rozhodně však zajímavý film.
avenis
avenis
8 056 bodů
6
Jedná se nepochybně o velmi kvalitní film, který upoutá nejen Delonovým fascinujícím hereckým projevem, kterého nic nerozhodí. Stylově čisté, to mě napadlo při závěrečných titulcích. Šedý pokoj stroze zařízený a znepokojivé pípání ptáčka v kleci. Velmi poutavé a napínavé pronásledování v metru. Plejáda pánských převlečníků a klobouků. Jeden jako druhý. Chlad, dokonalá úpravnost, mechanické sebeovládání... Samurajská čest. Hodnotím zcela dle svého vnitřního pocitu. (3.8.2022)
Sarpele
Sarpele
2 434 bodů
8
Výborná ukázka neo-noir filmu. Mladý Alain Delon v "bogartovské" roli osamělého drsňáka, dbajícího o svůj stylový vzhled. Fascinace pařížským metrem připomene Subway (1985) Luca Bessona. Je evidentní, že tento film posloužil Jimu Jarmushovi jako inspirace pro Ghost Doga, ve kterém staví na paralele (v Samurajovi jen naznačené úryvkem z knihy Bushido) nájemného vraha a samuraje.