Dívka na přání

Šance, že jste za celý život nezhlédli ani jediný snímek Stevena Soderbergha, je opravdu malá. Za svou čtyřiatřicetiletou kariéru jich americký režisér, jenž proslul jako pionýr nezávislé tvorby a experimentálních formálních postupů, natočil přes tři desítky. A vedle toho se podílel na výrobě pěti oceňovaných seriálů. Jeho projekty často propojují společná témata zabývající se psychologií, loupežemi či informačním cyklem médii a vládou řízené společnosti, ovšem každý je v podstatě jiný a originální.

Co dělá úspěšná hvězda filmů pro dospělé poté, co oficiálně ukončí svou porno kariéru? Obvykle se objeví za kamerou, případně přejde na lehčí erotický materiál, aby udržela svou fanouškovskou základnu živou. Lisa Ann se rozhodla pro radikálnější obrat.

S fenoménem prasečí nebo ptačí chřipky se v posledních několika letech setkal asi každý. To dnes samozřejmě neznamená přijít nutně do bezprostředního fyzického kontaktu s takovou nemocí, stačí alespoň okrajově sledovat zprávy. V době nových médií a celosvětové informační provázanosti se strach z nákazy šíří internetem rychleji než samotný virus. Této zvláštní paradoxní situace si všimnul i Steven Soderbergh a rozhodl se zmapovat pravděpodobný vývoj celosvětové infekční epidemie. Ač se může při pohledu na hvězdné obsazení zdát, že se režisér svým novým filmem vrací kamsi k divácky vděčným Dannyho parťákům, opak je pravdou – Nákaza (Contagion, 2011) tematicky i formálně navazuje na jeho poslední, spíše nemainstreamové snímky: dokumentaristicky laděnou Dívku na přání a konspiračního Informátora.