Rozhodně překvapuje, že někdo, jako je Vlasta Burian, se zhostí hlavní role ve hře ´Revizor´od Nikolaje Vasiljeviče Gogola. I stalo se a tímto se jedná o jeho první filmovou dramatickou roli, ve které ukázal, že není mistrem jen komedie a satiry. I když jed velmi často viditelné, že sem tam si tu nějakou svou komik přeci jen úspěšně propašoval. Zahrát si v této hře a právě onu konkrétní, tedy hlavní, postavu byl jeho sen a splnil se mu. Jelikož se jedná o stále různými divadelními soubory vyhledávanou klasiku, není potřeba přibližovat děj. Pro Vlastu Buriana a pro vlastnosti filmu je samozřejmě v určitých odvětvích upraven, ale to na základní myšlence nic nemění. Burian jako obvykle exceluje a strhává na sebe pozornost. Dokonce byla zachována tvůrčí šablona, takže, jako obvykle, nechybí tematická písnička. A ani po tolika letech na své impozantnosti snímek nic neztratil. Jen tak pro zajímavost, snímek natočil Martin Frič, kterého lze spatřit na konci filmu, kde si střihnul vojáka oznamujícího příjezd pravého revizora.
Gogolova Revizora jsem nečetl a tak nevím, jak přesně se tento snímek drží předlohy, já jsem se dočkal dobré veselohry. Vše je založeno na záměně, což bývalo vždy oblíbené a vděčné téma. Vlasta Burian předvedl na jeho schopnosti průměrný výkon. Od Jaroslava Marvana jsem také viděl mnohokrát lepší výkon.
Když klasika, tak klasika, řekl si nejspíš Burian a přestože už v několika filmech dokázal, jak umí šaškovat a strhávat pozornost, v roli podvodného revizora se chová pozoruhodně civilně a poplatně své roli. Zpozorněla jsem, když Zdenka Baldová pronáší své: "Chtěla jsem jen říííci,..." a napadlo mě, že si tohle vypůjčila Marie Rosůlková pro roli paní bytné v "Čtyři vraždy stačí, drahoušku."
Film protikladů- V určitých momentech naprosto parádní zábavná podívaná téměř bez chyby. Ovšem objevují se zde i momenty, kdy si člověk musí říct "to jako vážně?" i v rámci poetiky československého předválečného filmu.
Jo, to jsou ty filmové klenoty z období první republiky. A ještě k tomu si tento konkrétní klenot podle Gogolovy hry dělá prdel z ruské tuposti a omezenosti. V ruském provinčním městečku otevře bez povolení poštmistr Špekin dopis pro místního úzkostlivého hejtmana Antona Dmuchanovského, ve kterém je psáno, že do městečka dorazí tajný revizor z Petrohradu. Hejtman se sejde s představiteli a zmatečně vymýšlejí, jak město prolezlé špínou, korupcí a bordelem upravit. V místním hostinci žije mezitím na dluh úředník z Petrohradu Ivan Alexandrovič Chlestakov se svým slouhou Josefem. Ten nemá peníze a je hladový, protože mu hostinský odmítá dát jídlo na dluh. Místní hloupí statkáři Dobčinský a Bobčinský jej začnou při návštěvě hostince považovat za pravého revizora. Celé město se to dozví a hejtman okamžitě nechá celé město uklidit a vše uvést do zdánlivého pořádku. Hejtman se vydává do hostince za Chlestakovem, který si nejprve myslí, že ho chtějí zatknout, ale brzy pochopí, o co jde, a s radostí se ujme role revizora. A tak začne Vlasta Burian, falešný revizor, řádit jako neřízená komediální střela, nechá se pohostit, obere všechny o peníze a ještě pokukuje po hejtmanově dceři. A ti blbci okolo něj mu to všechno žerou i s navijákem...než přijde prozření, ale to je už pozdě. Velice povedená komedie z dílny čs. kinematografie, ve kterém se bravurně vyznamenala herecká dvojice Marvan-Burian a u kterého jsem se mnohokrát nahlas zasmál.