Do ústavu sociální péče pro mentálně postižené dívky přivezou policisté čtrnáctiletou Mariku v těžkém psychickém šoku. Její otec se jí pokusil znásilnit. Dívka se snaží upozornit na to, že sem nepatří, a když nikdo nereaguje, chce uniknout. Dostává se do sporu s cynickým personálem i lhostejným ředitelem. Život v ústavu připomíná peklo. Sadistické vychovatelky týrají postižené dívky a udržují je pod silnými dávkami prášků. Zoufalá Marika naráží na nezájem a hradbu lhostejnosti, ale nepřestává doufat. Podaří se jí sice uprchnout, je však donucená k návratu, její spory s vychovatelkami se vyhrocují a vedou až k tragickému vyvrcholení.
Requiem pro panenku
