Příliš hlučná samota

52%
Příliš hlučná samota
Stárnoucí Hanťa pracuje ve sběrně surovin. Miluje svůj lis, na kterém vytváří svérázná umělecká díla lisováním balíků starého papíru, v nichž se mísí vzácné knihy i krvavé papíry z místních jatek. Chystá se zanedlouho odejít do důchodu a lis, u kterého už dlouhá léta pracuje, hodlá odkoupit. Zatím však prožívá poklidné dny plné obyčejných i neobyčejných setkání s lidmi, kteří přivážejí papír do sběru i s imaginárními hosty, ať už to jsou svatí, literární postavy nebo autoři knih, které lisuje. Čte si, sní o krásné cikánce Ilonce a povídá si s myškami, které žijí v jeho sklepním bytě plném knih. Dává si pivo a rum v hospodě u kypré, přátelské hostinské, setkává se s přáteli, mezi nimiž je nejen profesor, kterému prodává vzácné knihy ze svozu papíru určeného k likvidaci, ale také cikáni pravidelně přivážející sběr nebo kostelník mezi jeho pracovní povinnosti patří rozřezávání soch svatých. Jeho poklidný život se však pomalu začíná hroutit. Zemře mu matka a do nové spalovny je nainstalován nový supermoderní lis, který ničí knihy způsobem, který ho vyděsí. Při jednom z opileckých setkání se vydá se zneuznaným básníkem ke své dávné lásce Mančince. Za několikadenní absenci je přeložen na balení čistého papíru. Jeho motlitby, aby se mohl vrátit k milované práci, však nejsou vyslyšeny a zklamaný muž, který ztratil smysl svého život, vidí jediné řešení, jak završit své celoživotní dílo...



Psisko59
Psisko59
32 871 bodů
4
Paní režisérka Věra Cais si s Hrabalem moc neporozuměla - vyprávění je rozvleklé a nemá spád, retrospektivy počítají s Hanťou ve stejném věku jako když je v reálném filmovém čase čerstvý důchodce, herci hrají bez výrazu, osobitosti, jaksi neurčitě a rozplizle. Také se pohybujeme v jakémsi bezčasí - o době, kdy se do stoupy odvážely poklady české literatury, ani zmínka (a reálie socialistické normalizace jsou přitom podstatou Hrabalovy prózy). A především tomu filmu - navzdory solidnímu a slibnému hereckému obsazení (Noiret, Brodský, Menzel) - chybí jakýkoliv náznak HUMORU, se kterým Hrabal stojí a padá. Mimochodem, "režisérka" Věra Cais natočila tento jediný film, nic dalšího. Stejné téma výrazně stručněji, vtipněji a s citem pro předlohu zpracoval ve své krátkometrážní prvotině Juraj Herz (Sběrné surovosti, 1966).
cerfik
cerfik
7 933 bodů
10
Jinak uchopený Hrabal a válka v Jugoslávii se na temné podobě filmu díky původu režisérky jistě podepsala, ale já nevím co bych měl tomuto skvostu i hereckým obsazením vytýkat. Aha promiňte, zapomněl jsem, snad jen že to není typický Jiří Menzel (přestože tam hraje :-) i s Hrabalem), ale nebyla by to trochu nuda kdyby každý film byl Czech Made.

Dodatečné informace

Původní název:
Une trop bruyante solitude (více)
  • Česká republika Příliš hlučná samota
  • Česká republika Une trop bruyante solitude
  • Česká republika Allzu laute Einsamkeit
  • Česká republika Príliš hlučná samota
  • Česká republika Too Loud A Solitude
Premiéra v ČR:
30. 3. 1995
Země původu:
Česká republika, Francie, Německo
Knižní předloha:
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné


Powered byJustWatch