Příliš hlučná samota

Stárnoucí Hanťa pracuje ve sběrně surovin. Miluje svůj lis, na kterém vytváří svérázná umělecká díla lisováním balíků starého papíru, v nichž se mísí vzácné knihy i krvavé papíry z místních jatek. Chystá se zanedlouho odejít do důchodu a lis, u kterého už dlouhá léta pracuje, hodlá odkoupit. Zatím však prožívá poklidné dny plné obyčejných i neobyčejných setkání s lidmi, kteří přivážejí papír do sběru i s imaginárními hosty, ať už to jsou svatí, literární postavy nebo autoři knih, které lisuje. Čte si, sní o krásné cikánce Ilonce a povídá si s myškami, které žijí v jeho sklepním bytě plném knih. Dává si pivo a rum v hospodě u kypré, přátelské hostinské, setkává se s přáteli, mezi nimiž je nejen profesor, kterému prodává vzácné knihy ze svozu papíru určeného k likvidaci, ale také cikáni pravidelně přivážející sběr nebo kostelník mezi jeho pracovní povinnosti patří rozřezávání soch svatých. Jeho poklidný život se však pomalu začíná hroutit. Zemře mu matka a do nové spalovny je nainstalován nový supermoderní lis, který ničí knihy způsobem, který ho vyděsí. Při jednom z opileckých setkání se vydá se zneuznaným básníkem ke své dávné lásce Mančince. Za několikadenní absenci je přeložen na balení čistého papíru. Jeho motlitby, aby se mohl vrátit k milované práci, však nejsou vyslyšeny a zklamaný muž, který ztratil smysl svého život, vidí jediné řešení, jak završit své celoživotní dílo...