-
90%
Pozoruhodný (přestože stylizovaný) autobiografický dokument scénáristy a režiséra Davida Arkaděviče Kaufmana (Dziga Vertov byl pseudonym zastírající jeho židovský původ). Populární autor sovětských filmových týdeníků (Sojuzkinožurnal, Novosti dňa) a oslavných dokumentárních filmů byl filmařským chameleonem, ale osobitým tvůrcem. Jeho bohatá filmografie začíná současně s nástupem sovětské moci a pokračuje až do poloviny 50. let minulého století.
Jeho bratry byli vynikající kameramani Michail a Boris Kaufmanovi; Michail (byl jeho kameramanem i u tohoto díla) spolu s Davidem spoluzakládali sovětskou filmovou avantgardu, Boris odešel s rodiči nejprve do Polska, posléze na studia do Francie, do Kanady a do USA; v roce 1954 získal Oscara za kameru filmu Elii Kazana Na nábřeží. -
75%
Revoluční snímek, o kterém se v podstatě nedá pro jeho těžký experimentální charakter říci, zda je "špatný", "výborný" nebo "ucházející". Obrazové leporelo bez scénáře a příběhu nenudí, což je velká výhra, a co víc, nemálo filmových nadšenců po zhlédnutí právě tohoto díla dostane neukojitelnou chuť chopit se fotoaparátu a vyrazit do společenské džungle hledat ten pravý, výstižný a nádherný záběr... Čekal jsem popravdě výraznější zářez do praxe sovětské montážní školy, které dál vévodí soudruh Ejzenštejn, ale i Muž s kinoaparátem je bezesporu pozoruhodným příspěvkem oné neopakovatelné filmové éry...