Buenos Aires Zero Degree

Rok poté, co v roce 1997 režisér Kar-Wai Wong natočil svůj zásadní film Šťastni spolu, který mu vynesl Cenu za režii na MFF v Cannes a odstartoval tak jeho mezinárodní filmovou dráhu, se vydal malý štáb hongkongských dokumentaristů na místa natáčení. Jejich ambicí bylo v podstatě totéž, jako když se točí film o filmu - zachytit okamžiky, které se nedostaly na plátno, tvůrčí atmosféru při natáčení, zákulisí slavných hvězd, herců i tvůrců. Rozdíl byl jednak v tom, že rekonstruovali děje již minulé a také v tom, že práce štábu Kar-Wai Wonga se ani vzdáleně nepodobá práci dobře seřízených hollywoodských týmů. Je známo, že Wong tvoří své filmy do poslední chvíle, točí bez scénáře, mění na place, improvizuje, přerušuje natáčení a často nikdo neví, co bude dál. Zda je to částečně tvůrčí záměr je možná jedním z odhalení, která přináší tento dokument. Jeho režiséři prošli stejnou zkušeností jako štáb filmu. Přiletěli do Buenos Aires, "na druhý konec světa", do země tanga a atmosféry, která má do té hongkongské na hony daleko. Museli se zorientovat ve zcela neznámém prostředí jako rok před před nimi Kar-Wai Wong se svým štábem. Kombinací hraných pasáží, krátkých rozhovorů (např. režisér se svým kameramanem Christopherem Doylem), záběrů natáčecích míst, herců mezi natáčením, či rozhovorů s místními, kteří na filmu spolupracovali, se jim podařilo vytvořit působivou rekonstrukci natáčení slavného filmu. Filmu, v němž velkou a dramatickou roli hraje čas, podobně jako při natáčení samotném.