Hoso-tan

Virus pravých neštovic vytvořil ve filmu Šúdži Terajamy jedinečnou atmosféru, kde je kůže obvázaného adolescenta a povrch filmového obrazu podrobena bizarnímu "narušení", když po plátně lezou šneci a do lebky nemocného pacienta se zatloukají hřebíky. Nemoc je v tomto filmu stejně tak psychickou entitou, jako fyzickou, a projevuje se v řadě divadelních obrazů, od groteskních žen, které si usilovně čistí zuby, až po kulečníkovou hru, kde se hráči s bílým make-upem chovají jako automaty. *Příběh o neštovicích* využívá lékařské téma k zmapování traumatického snového života Terajamovy doby a vyvolává hluboce zakořeněné obavy v japonské národní psychice, které sahají až k převratu Meiji a devastaci druhé světové války.