Trixi

Trixi je Dwoskinova nejvíce strhující verze jeho opakujícího se tématu: konfrontace osamělé dívky s kamerou. Natočeno v jednom nepřetržitém osmihodinovém natáčení. Trixi zaznamenává reakce Beatrice Cordua na situaci, od počáteční plachosti, strachu a stažení se přes škádlení a pózování až po nahou kapitulaci a konečné vyčerpání…. Kamera je vysoce mobilní; často konfrontuje dívku v extrémních detailech, někdy se snáší shora, jindy se snaží ji „dopadnout“…. Samotná kamera je objektem erotické touhy, ve smyslu podávání výkonu, který se neznatelně posouvá do bezmocného odhalování se v reakci na její neustálý pohled. Je zřejmé, že formu filmu diktovala reakce performerky. Beatrice Cordua se ukazuje jako Dwoskinův dosud nejvýraznější subjekt a film je tomu odpovídajícím způsobem „otevřený“, kamera byla ochotna volit taktiku jako přímou reakci.