Filmy19. 4. 2024
Bridget Jones našla nového nápadníka. Ve čtvrtém díle ji bude svádět hvězda seriálového hituZajímavosti 47
- Welles dostal možnost natočit film díky rozhlasové reportáži z roku 1938, kdy v rádiu tak přesvědčivě popisoval invazi Marťanů na New York, až tomu posluchači uvěřili a v panice z města prchali.
- Téměř dvě desetiletí ležel film v archivu, než jej RKO prodalo televizi. Teprve pak si získal diváky a obdiv.
- Časopis Premiere film určil třetím nejlepším filmem všech dob. Total Film pak šestým nejlepším filmem všech dob.
- Když se Wellese kamarádi ptali, odkud jsou známá poslední Kaneova slova, když zemřel o samotě, tak prý Orson na hodnou chvíli ustrnul a pak řekl: "Nikdy to nikomu neříkejte."
- Časopisem ”Entertainment Weekly” zvolen druhým nejlepším filmem všech dob.
- Na některých zavazadlech vidíme lístky s číslem "891" nebo nápisem "LOT 891." Šlo o odkaz na divadelní společnost (útvar 891 v rámci agentury WPA), pro kterou Welles před natáčením ”Občana” režíroval a se kterou i vystupoval.
- Publikum, které naslouchá Kaneovu projevu, je ve skutečnosti ”statická fotografie”. Iluzi pohybu obstaraly stovky dírek, za kterými se míhalo světlo.
- Říká se, že Ted Turner plánoval snímek okolorovat (podobně jako to třeba učinil s westernem V pravé poledne), ale hlasitý protest veřejnosti ho od záměru odradil.
- ***SPOILER: V jedné nerealizované scéně měl Kane odhalit Susanin románek.
- Dorothy Comingore (Susan) byla v době natáčení těhotná. Orson Welles tuto skutečnost různě skrýval, točil ji například za stolem respektive halil do volných šatů.
- Hlas zpívající Susan není její, part nazpívala profesionální pěvkyně ze sanfranciské opery, Jean Forward.
- Susan opakovaně zpívá "Una voce poco fa" z Rossiniho "Lazebníka sevillského". Původní operní postava, Rosina, v této árii zpívá o svém obdivovateli, se kterým se chystá uprchnout.
- Pro úvodní záběr na "El Rancho" byl použit skládací neonový nápis, aby mezerou mohla projet kamera.
- V úvodní scéně můžeme nejen slyšet hlas Josepha Cottena, ale také ho jasně vidíme v zadní řadě reportérů.
- Úvodní scény ve ztemnělém sále (po týdeníku) se účastnili všichni hlavní mužští herci včetně Josepha Cottena a Orsona Wellse.
- Během natáčení byl Orson Welles varován před léčkou Williama Randolpha Hearsta. Jakmile by vstoupil do svého hotelového pokoje, tak se na něj údajně měla vrhnout nahá slečna a fotograf měl být hned připraven zhotovit diskreditující snímek. Welles nocoval jinde, takže co je na tom pravdy, se neví.
- William Randolph Hearst byl filmem popuzen do té míry, že ve snaze zabránit jeho uvedení, označil Orsona Wellese za komunistu.
- Základem pro postavu Jedediaha Lelanda byl vychvalovaný fejetonista a kritik Ashton Stevens. Jeho bratr, herec Landers Stevens, se ve filmu objevil jako vyšetřovatel.
- Scéna s Bennettem a "tanečnicemi" se měla odehrávat ve veřejném domě, ale Haysův úřad (Hays Office) to nepovolil. Orsona Wellese to ale nijak netrápilo, protože věděl, že scéna odvrátí pozornost ”morálních cenzorů” od jiných míst scénáře, na která by se jinak zaměřili.
- Herec Alan Ladd (1913-1964) se v závěru filmu objevil jako reportér s dýmkou.
- Sáňky, které dal Thatcher Kaneovi na Vánoce, nesou nápis "The Crusader" (Křižák).
- Původní negativy jsou po požáru v 70. letech ztraceny.
- U společnosti RKO měl film produkční číslo 281.
- Americkým filmovým institutem zvolen v roce 1998 nejlepším filmem všech dob a svoji pozici obhájil i v roce 2007.
- Film je názorným příkladem techniky zvané "univerzální ohnisko". Během Kaneova proslovu se použily krátké objektivy a klíčové světlo se postupně zesilovalo tak, abychom jasně viděli jak řečníka (Kane), tak velký plakát s jeho portrétem za ním.
- George Coulouris hrál Kaneova poručníka a dvě hodiny stál modelem pro svoji vlastní sochu z papírové drti. U Sdružení filmových herců se později za ony dvě hodiny domáhal peněz. Dostal je.
- Filmový debut Agnes Moorehead.
- Reportér, který dělal v týdeníku interview se starším Kanem, byl filmový kameraman Gregg Toland.
- Ve snaze získat zpět část ztracených peněz po prvním kasovním propadu distribuovalo RKO film v lednu 1942 spolu s Wylerovým dramatem Lištičky (1941).
- Sídlo Xanadu bylo postaveno podle domu Williama Randolpha Hearsta v San Simeonu a Mont St Michel ve Francii.
- Aby vypadala zastarale, protáhl střihač Robert Wise negativ s týdeníkovou sekvencí ("News on the March") po betonu (mimojiné).
- V rozhovorech Orson Welles tvrdil, že když měl představovat starého Kanea, nemuseli ho líčit tak, jako když hrál mladého. Na plátně prý vypadal mnohem hezčí než ve skutečnosti (v době natáčení mu bylo 25).
- Na Kanea a jeho nejlepšího přítele Lelanda kamera najíždí odspodu, na vedlejší postavy, jako třeba Susan Kane, zase shora. Tuto techniku si Welles ”vypůjčil” od režiséra Johna Forda, který ji dva roky předtím uplatnil ve svém Přepadení (1939). Během natáčení Občana Kanea viděl Welles soukromě Přepadení asi čtyřicetkrát.
- Scéna, ve které Kane ničí Susanin pokoj poté, co ho opustila, byla natočena napoprvé. Režisér a hlavní představitel Orson Welles měl po ní krvavé ruce a řekl: "Opravdu jsem to tak prožíval."
- Aby si studiové manažery udržel dál od těla, tvrdil Orson Welles během prvních dnů natáčení, že jde pouze o zkoušky. Řadu dní trvalo, než skutečnost vyšla najevo.
- Wellesova 156tistránková osobní kopie scénáře byla v roce 2007 prodána za 97 tisíc dolarů.
- Finální scénář Orson Welles nakombinoval ze dvou (nezávislých) scénářů, z Mankiewiczova a z vlastnho.
- Scénárista Herman J. Mankiewicz psal zbytek scénáře na nemocničním lůžku.
- Hlavní natáčení začalo koncem června 1940 a skončilo jen několik dnů ”nad plán”, 23. října. V únoru 1941 už byl kontroverzní film připraven k uvedení, diskuze kolem něj však vedly k tomu, že byl uveden až 1. května 1941.
- Orson Welles na to, že režíroval poprvé, dostal do studia RKO bezprecedentní volnost. Napsal si scénář, snímek produkoval, režíroval a hrál v něm i hlavní roli. Sám si najímal herce, techniky a střihače. Šéf RKO, George Schaefer, mohl vetovat jakýkoli finanční požadavek nad rámec rozpočtu 500 tisíc dolarů (rozpočet byl nakonec překročen o 200 tisíc).
- Název filmu dal údajně šéf RKO, George Schaefer. Původně se měl jmenovat American a Orson Welles ho chtěl nazvat John Q.
- Křestní jméno pana Bernsteina není ve filmu nikdy odhaleno.
- Kaneova věta: "Nevěřte všemu, co slyšíte v rádiu" byla narážkou na Wellesovu vlastní myslifikaci Válka světů.
- Pro scény, ve kterých měl Welles hrát starého Kanea, seděl v maskérně již o půl třetí v noci, aby ho stihli do devíti hodin, kdy se začalo natáčet, namaskovat.
- Ve scéně, kdy Kane pronásleduje Gettys dolů po schodech Welles zakopnul, zlomil si nohu a dva týdny byl upoután na kolečkové křeslo.
- William Randolph Hearst byl tak rozčilen z tohoto filmu, protože byl založen na jeho životě. Podle eseje, kterou zpracoval Gore Vidal, bylo slovo "Rosebud" označení, kterým Hearst označoval klitoris své dlouholeté milenky Marion Davies. Ale scénárista Herman J. Mankiewicz trval na tom, že tak nazýval své kolo, když byl malý kluk.
- Ve své době byl film propadákem, který získal jen jednu cenu z devíti nominací na Oscara, a to za scénář.
