Modrá laguna (1980)

Další filmové zpracování dobrodružně romantického románu literárního autora Henry De Vere Stacpoolea, které mělo sloužit jako poetická pocta nevinnosti, lásce a přírodě. Nakonec to dopadlo krapet jinak. Filmoví tvůrci převedli příběh na filmová plátna už za němé éry v roce 1923 a za zvukové v roce 1949. Tento snímek je však nejznámější a je to zřejmě vlivem jeho lehčí divácké dosažitelnosti. Je natočen krásně za použití úchvatných obrazů přírody a krásné mladé dvojice užívající si svobodného života v nedotčené části ostrova. Vodní scény jsou něco, co by jim kdekdo mohlo jen závidět. Hapruje však poměrně chudý scénář, ve kterém oproti filmové verzi z roku 1949 chybí téměř polovina. Už ten začátek, tedy scéna ztroskotání, je značně urychlená. Chybí tomu řádné představení postav a charakteru a hlavně napínavý boj s vodním živlem. Poměrně malý zájem je také na přítomnost domorodců, kteří se někde na ostrově pravidelně objevují za úplňku. Jsou slyšet jen bubny a, snad aby se neřeklo, se některé omšelé scény odehrají na místě jejich prováděného rituálu. Jinak se s nimi po dějové stránce vůbec nepracuje. Rozhořčení však přišlo na zvýrazněnou sexualitu. Někteří se dokonce nezdráhali snímek označit za ekvivalent měkkého dětského porna. Ano, ve velké míře je děj zaměřen na jejich dospívání, kdy se na sobě snaží pochopit změny a jak se s tím vypořádávají. Častá nahota, byť účelově skrytá, je už jen třešničkou na dortu. Dnes už to tak nepřijde, ale na svou dobu takové zpracování prostě narazilo. Romantický aspekt však nebyl jen přirozeně zachován, ale byl na to kladen i důraz. Dobrodružství tak spíše zapadlo vniveč. Příběh je zkrátka značně zjednodušený, ale to zase neznamená,že přes značné zápory by byl zase až tak špatný. Jen to vypadá hodně i přes nádherné prostředí hodně levně.

Kdysi dávno viděno. Pěkný příběh. To je snad vše o tomto filmu.

Romantické, podmanivé a velká láska z dětství. Brooke Shields je má kráska. Blue Lagoon is a romance.