V toccatové části Bachovy skladby "Toccata a fuga d moll" sledujeme jakési divadlo. Modrý kouř tvoří pozadí, v popředí je mřížka černých linek. Za nimi se objevuje trojúhelník a poté vzory z mnoha trojúhelníků. Jejich pohyby odrážejí rytmus hudby. Za bariérou černých linek se trojúhelník pohybuje, skáče a nabývá mnoha tvarů. V kontrastu s modrou a černou jsou trojúhelníky teplé: oranžové, červené, žluté. Černé linky se ohýbají, víří do víru a poté zmizí. Trojúhelník pulzuje a zvedá se jich celá řada.