Recenze filmu Vem si mou duši

Těžko totiž věřit, že za touhle bezduchou, neskutečně blbě napsanou a špatně obsazenou slátaninou stojí autor Nočních můr a Vřískotu. Prostě není možná.

Vezmi si moju dušu sa tak stáva z tínedžerského horora zmesou nepodarkov na jedno pozretie. Verím, že to malo byť iba nezdarené predjedlo pred dlho ohlasovaným pokračovaním Vreskotu, ktorého sa dočkáme v auguste.

Staromódně natočené scény vražd, které vypadají jako ze série Pátek třináctého, i podivně bezčasé prostředí, kde se děj odehrává, ostatně připomínají klasické vyvražďovačky, na něž dnes málokdo kouká s tím, že se u nich bude bát.

Když pominu, že hapruje atmosféra, kardinální lapsus nastal v oblasti herectví a postav. Těžko hodnotit, jací jsou lidé typu Max Thieriot, John Magaro nebo Zena Grey herci. Nikdy jsem o nich neslyšel, a když si v branži už neškrtnou, vadit to bude jedině jejich ambiciózním rodičům.

Tešil som sa na Vezmi si moju dušu ako na napínavý, zábavný horor a rovnakou mierou sa teším aj na Vreskot 4. Dúfam iba, že sa nesklamem dvojnásobne. Nie je to sice úplná katastrofa, ale stále dosť veľký masaker.

Jedná se o špatný film, který nejvíce kulhá v dějové lince, neboť je až silně dementní a není ani dobře natočen. Je to hotová zamotanina s nenápaditými vraždami. Proto hodnotím 2 z 10 (jen proto, že mám rád Wese Cravena).

Vem si mou duši je průměrně natočený horor, na kterém jsou vidět zkušenosti jeho režiséra, ale až příliš z něj čiší nepřítomnost jakékoli snahy o originalitu. Jako když vrah vyděsí diváka, a když sundá masku, objeví se jen další poďobaný puberťák.

Vem si mou duši je smutný film. Smutný v tom, že pokud se na něj vydáte, budete sledovat jen a jen hluboký úpadek režiséra a scenáristy, který kdysi dávno dokázal vylekat diváky a způsobit jim nejednu noční můru, ale dnes už nenatočí ani film, který by držel krok s tím horším, co od něj známe. Bohužel.