Klajnik
8 473 bodů •
7
Po třech Barboniho komediálně laděných špageťácích s Terencem Hillem (a Budem Spencerem ve 2 případech) jsem byl na pochybách, jestli si pustit další westernovou komedii, ale naštěstí to nebyl krok vedle. Vlastně jsem rád, že jsem tohle nevynechal, protože to připomíná Leoneho (on ostatně i některé pasáže režíroval a Valerii se od něj jistě taky něco pochytil, když byl jeho asistentem režie). Podobnost s jeho výjimečnými díly utváří jednak Henry Fonda, Morriconeho hudba, záběrování, napínavá a tichá úvodní pasáž, autentické (špinavé a harampádí plné) kulisy i záběry velkých celků, díky čemuž to umí působit rozmáchle, ačkoliv to je poměrně malý film. Hill ve své roli vnáší do filmu slapstickovou komedii: Hraje rychlého chytráčka hrajícího si na naivu, který vejtahy ze saloonů ošálí, obehraje a pak radši, než aby na něj nastoupené uražence postřílel, je raději profackuje a odprezentuje jim tím, jak je nadpozemsky rychlý, což je často donutí přehodnotit své úmysly. Mám rád, když si pistolníci poměřují pinďoury (skvěle to funguje právě u Leoneho a skvěle je to parodováno v Little Big Man), ale zde to na můj vkus příliš přecházelo do takových slapstickových skopičin, od kterých bych doporučil upustit a čas investovat do postav a tematického prokreslování. SCÉNÁŘ: Hillův Nikdo se neustále ochomejtá kolem Fondyho Jacka a dlouho není jasné, o co mu jde. Bronson si se svou pomstou na Fondovi v Tenkrát na Západě rovněž dával na čas, jenže Nikdo nechce Jacka zabít a Fonda zde nehraje záporáka. Ukáže se, že Nikdo obdivuje Jacka Beauregarda jakožto velkého pistolníka divokého západu, v němž se vzhlédl. Chce Jackovi pomoci, ale také chce, aby odešel ve velkém stylu a utkal se s Bandou 150 pistolníků. Tahle přestřelka je však slabá (ačkoliv se odkazuje na Peckinpahovu Divokou Bandu, v níž přestřelka mála proti množství fungovala skvěle i díky explicitnímu násilí). Zde ona velká přestřelka nefunguje jednak proto, že postrádá explicitní násilí, jehož absence mrzí o to víc vzhledem k tomu, že Jack míří na brašny s dynamitem, které mají jezdci na sedlech. Vidíme tedy pár záběrů výbuchů v písku kolem koní, které následně padají a s nimi i jezdci, avšak žádná roztrhaná těla ani krev, v důsledku čehož to shledávám vyumělkovaným a nezáživným. Celé to navíc rychle skončí a nepůsobí to nijak zvlášť osudově, jak by si asi autoři přáli, což je dáno tím, že divoké bandě není věnován žádný prostor a její působení ve filmu je příliš samoúčelné. Film je to poněkud scénáristicky nesoustředěný, v důsledku čehož to pořádně nesepne a emoční pay off se nedostaví. Lépe to funguje v jednotlivostech než v celku, řekl bych. Žádné fatální vady ve scénáři nejsou - jen by to chtělo tematicky více prokreslit. Osobně bych navrhoval upustit od Hillových taškařic a více se soustředit na postavy (i vedlejší) a tematické prokreslení. NAVRHUJI: 1) Zaměřit se na to, jaké vlivy Nikoho v minulosti utvářely a co z něj udělalo muže, kterého vidíme v hlavní linii příběhu a jak se tento muž liší od jeho idolu, Jacka. Film to totiž příliš neozřejmuje, ačkoliv by to dodalo na postavám na hloubce a dávalo prostor výkladu. 2) Mýtizovat a zároveň demýtizovat Jacka skrze řadu flashbacků vyprávěných z různých stran, aby divák pochyboval, jestli je tím mužem, za jakého ho Nikdo má, což by mohla rozseknout právě ta přestřelka s bandou v závěru. 3) Ukazovat proměnu doby, o níž mluví Jack v závěru. Utrousí tam něco o tom, že zločin se stává organizovaným, což by se mohlo během filmu tematizovat na prostoru divoké bandy a majitele dolu, Sullivana, který je rovněž příliš samoúčelný.