Recenze filmu Manhattan

75%

Komentáře a recenze 11

Dle počtu bodů
Chrustyn
Chrustyn
45 703 bodů
8
Neurotický Woody Allen vzdává hold svému milovanému městu, svým typickým způsobem v komedii plující v tempu jeho úžasných, intelektuálně založených dialogů, které jsou geniální. K ruce má navíc řadu vynikajících herců, kteří mu v tom pomáhají.
Pete69
Pete69
36 098 bodů
7
Lamps mi vzal úvodní větu z úst.. Typický Woody Allen, to jsem si celý film říkal. Vztahová romantická komedie, jaké se dnes již netočí a k tomu spousta intelektuálních dialogů. Přeci jen to není takový slovní kulomet, jako u jiných Allenových snímků a nechybí občasná hudební, či tichá vložka. Nechybí ani jeho dvorní herečka Diane Keaton, která s Allenem funguje skvěle. Pěkný pohodový snímek.
kunafix
kunafix
20 062 bodů
6
Klasické životní schéma typu pařím s borkou, vykašlu se na ni kvůli jiné a ta mi pak dá kopačky. Vše se to motá kolem ohranejch postav typu režisér, malíř, spisovatelka, herečka a jiní různí intelektuální pakoši. Furt samá výstava, kino, divadlo, opera, snobácký večírky atd. Vztahy typu manželství, nevěra, rozchody. U Woodyho nic novýho, ale bylo tonatočený celkem zajímavě, možná ot bylo taky tím, že to bylo černobílý. Sem tam humor. Sem tam výrazy typu narcismus, ješitnost a jiný feministický kecy.
Fingon
16 894 bodů
6
Tak, jako je potřeba předehra, já potřebuji u filmu příběh. A toho se tu jaksi nedostává...
lamps
lamps
15 419 bodů
7.5
Zkrátka a dobře - typický Allen. Film zdánlivě o ničem, navíc citelně slabší a méně zábavný než podobně zaměřená Annie Hallová, ale stejně se na to pořád kouká tak dobře a pohodově. Pohlazení po duši v podobě půvabné černobílé výpravy, vynikající doprovodné hudby, neskutečně skutečných a zábavných dialogů a především sympaticky hrajících herců. Pro New Yorčany to musí být srdeční záležitost..
kOCOUR
kOCOUR
7 159 bodů
10
Life talks. Pocity na pochodu a zas ta životní jistota, že vztahy nemají, ale přitom mají dokonalý řád. Můj top Allen.
junxi91
junxi91
6 913 bodů
8
Další film od Woodyho Allena, ve kterém nechybí existenciální filozofie, psychoanalýza a také spousta konkrétních vztahových a sexuálních prupovídek, které mě moc neberou a spíše se při jejich poslouchání stydím. Malý, kudrnatý a brýlatý Woody Allen hraje televizního režiséra Isaaca Davise, který je dvakrát rozvedený, chodí s ne moc hezkou sedmnáctkou a k tomu se setká s mnohem vyzrálejší milenkou svého přítele, se kterou si padnou do noty. Začátek byl celkem dobrý - byly v něm sestřihy obrazů Manhattanu a celého New Yorku, doprovázený hudbou, a k tomu vyprávěním Isaaca. Ten navrhuje úvod do své knihy o muži, který tohle město miluje, i když v něm dochází k úpadku kultury, drogách, hazardu a izolaci jednotlivce (dneska je to ještě horší). Isaac má 42, opustil svou práci režiséra a chodí s sedmnáctkou Tracy, která ještě navštěvuje střední. Jeho nejlepší přítel je profesor Yale Pollack, ženatý s krásnou Emily, ale mající poměr s vtipnou a upovídanou Mary Wilkie. Objeví se také Maryin bývalý manžel a bývalý učitel Jeremiah. Isaacova bývalá manželka Jill píše nepěknou zpovědní knihu o jejich manželství, a to Isaaca celkem dost stresuje. Jill byla před svatbou s Isaacem bisexuální, ale poté se stala lesbou a nyní žije se svou partnerkou Connie. Isaac se setká s Mary a ta se mu před Yalem vysmívá za jeho vztah s Tracy, mluví cosi o Nabokovovi a také o Freudovi. Isaac se s ní znovu setkává na akci v Muzeu moderního umění, a poté jí doprovodí domů. Ti dva si spolu povídají u mostu Queensboro až do svítání. Isaac dále udržuje svůj vztah s Tracy, která před ním měla už tři chlapy a která s ním ráda sexuálně experimentuje. Přesto jí tvrdí, že jejich vztah nemůže být vážný a povzbuzuje jí, aby odjela studovat do Londýna herectví. Yale se nakonec s Mary rozejde a navrhne Isaacovi, aby s ní šel na rande. Isaac se tedy rozejde s Tracy a Mary se nastěhuje do jeho nového levného bytu, ve kterém není klid kvůli debilním sousedům. Emily je zvědavá na Isaacovu novou přítelkyni a oba páry se společně vydají na procházku po městě a během ní si Isaac všimne ve výloze nové knihy od Jill s názvem Manželství, rozvod a individualita. Emily začne číst knihu nahlas a je to fakt dost vtipné. Je zde pasáž o trojce, kterou si dal Isaac s Jill a další ženou a vůbec si to neužil. Dále se tam píše o tom, že se Isaac pokusil autem přejet Connie. Isaac je podle knihy misogyn, narcista, maskulinní liberál a šovinista. Proto Isaac navštíví Jill a je na ní pěkně nasraný, protože v knize není o něm skoro nic pozitivního. Tedy kromě toho, že se rozbrečel u filmu Sever proti Jihu. Jill mutaké oznámí skvělou zprávu, že uzavřela dohodu o zfilmování knihy. A špatné zprávy nekončí. Doma se Isaac dozví od Mary, že se vrací k Yaleovi a chce se s ním rozejít. Isaac navštíví Yalea u něj na vysoké škole, a Yale tvrdí, že to on se chtěl vrátit k Mary. Isaac se sejde s Emily a rozebírá s ní Yaleovy mimomanželské aféry. Pak se Isaac vrátí domů, lehne si na pohovku a nahrává na magnetofon důvody, kvůli kterým stojí za to žít. Napadají ho různí umělci, a dostane se až k Tracyině ksichtu. A tak dorazí k ní do bytu a snaží se jí přesvědčit, aby neodjížděla do Londýna...No, nebyl to špatný film, párkrát jsem se skutečně zasmál a připadalo mi, že Isaac je takový rozený smolař, zatímco Yale je naopak muž štěstěny, a Mary je typická chaotická ženská, která neví, co chce. Láska Woodyho Allena k New Yorku a k umění je z filmu dost patrná a záběry na přechody s nápisy "WALK" a "DON'T WALK" dávají filmu tu pravou atmosféru. Ale ty vztahové záležitosti fakt moc nemusím.
Rokle
Rokle
6 559 bodů
8
Ač nemusím vztahovky, které naplno ukazují velké věkové rozdíly, tak tady mi to kupodivu nijak zvlášť nevadilo. Navíc Allen srandovně popisuje, přirovnává a ukazuje život takový jaký je. Bez velkých gest, na malé ploše, o to víc s důrazem na to, že láska je pomíjivá a nikdy si nemůžeme být jistí, co a kdo ve vztahu něco tají.
jaro.mir.mara
4 542 bodů
6
S každým dalším filmem mám podezření, že Woody Allen je sebestředný skřítek - a nic moc víc.
voltair
voltair
1 988 bodů
10
Dokonalé dílo. Allen tady navazuje na úžasnou éru 60-tých a 70-tých let v Evropě a zvláště na díla italských režisérů té doby.

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.