Mafiáni

86%

Komentáře a recenze 27

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 083 bodů
8.5
Kolem Mafiánů je tak obrovský Hype, že má očekávání byla přímo gigantická. No nechci říct, že jsem byl po shlédnutí zklamaný, ale asi jsem to čekal trochu lepší. Co se týče technické stránky, tak tady nejde nic vytknout. Scorsese je pan režisér a i zde podal nadstandartní výkon. Od všech zúčastněných je to jeden velký herecký koncert. Dějově jsem to čekal o chlup lepší. No v rámci žánru budete jen těžko hledat lepší snímek. 85%
Pete69
Pete69
29 372 bodů
8
Opět stejná sestava v další gangsterce a ... ono to opět funguje. Joe Pecsi jako by byl pro role itaských mafiánů s napoleonským syndromem stvořený. Mafiáni jsou polovyprávěnou gangsterkou dle mého gusta. 80% s ohledem na to, že jsou i lepší filmy tohoto ražení.
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
28 305 bodů
10
Snímek ´Mafiáni´a režisér Martin Scorsese. Tak k tomu není co dodat. Kvalit staršího Kmotra od Francise Forda Coppoli sice nedosahuje, ale třetímu dílu, který vznikl ve stejném roce, šlape na paty velmi hbitě. Robert de Niro, Ray Liotta, Joe Pesci a další plejáda hereckých osobností se sešla v tomto filmovém počinu ukázat, v čem tkví jejich herecká síla. Co osobnost, to charakter a celkově vytvářejí fascinující podívanou, kde si nikdo a ničím není jistý, byť si zarputile myslí opak. Snímek natočený na základě bestselleru Nicholase Pileggiho přináší ucelený obraz co všechno je součástí organizovaného zločinu. Údajně je to sepsáno na základě skutečných faktů a událostí a pojednává vzestup mladíka v mafiánském systému plného vydírání, únosů, krádeží a vražd. Příběh ukazuje světlé i stinné stránky takovýchto počínání, i když větší důraz je kladen hlavně na pohodlnost a přitažlivost gangsterského života. Ale i tak je vidět takovýto život plný násilí a klamu. I přes svou délku není hluchého místa. Vyprávění podpořené skvostnými hereckými výkony má patřičný švih a atraktivitu. Spousta zapamatovatelných scén a hlášek dávají snímku ohromnou sílu v konkurenceschopnosti s výše zmiňovaným Kmotrem. Tady bylo viditelně skutečně uděláno kus práce.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 268 bodů
10
Protože jsem viděl Casino první, tak výtky na opakování jsou trochu nefér. I proto si Mafiáni udrží pět hvězd, i když s odřenýma ušima. Tahle gangsterka mě ale zase dostala. Nevím, jak to ten Scorsese dělá. Baví mě vypravěči, baví mě skvělí herci a baví mě to skoro tři hodiny v kuse. 4 a 1/2 hvězdy.
muzz
muzz
18 035 bodů
8
Niro a Pesci super jako vždy, ale mně se kupodivu líbil i právě ten Ray Liotta, pěkný film, takové dneska kupodivu nikdo nedokáže natočit. Jako perličku bych dodal, že letos chytili zbývající účastníky loupeže peněz Lufthansy, udal je ten nejméně zaplacený z nich, taky už starý dědek :)
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
10
Scorsese zpracovává skutečný případ organizovaného zločinu s neuvěřitelnou jistotou a suverenitou. Příběh vzestupu i nemilosrdného pádu Henryho Hilla je hereckým vrcholem Raye Liotty, kterému zdatně sekundují brilantní herci v epizodních rolích. Všechny však strčí do kapsy geniální Joe Pesci, jehož kreace patří mezi kultovní. Scorsese mu dal v asi nejslavnější scéně filmu volnou ruku. V nočním klubu se ptá mafián Tommy DeVito Henryho, jestli si myslí, že je vtipný? Funny však může znamenat v tomto případě i směšný a po ukázce brutálního násilí je jasné, že tento malý ďábel k smíchu rozhodně není. Slavná je i skvělá scéna večeře u maminky a pohřbívání chlapa v lese, kde je opět k vidění Scorseseho červená, jako symbol zla.
lamps
lamps
15 150 bodů
9
Mafiáni se stali legendou po právu. Scorsese nám ukazuje tehdejší zločinecké poměry bez zbytečných příkras, věrohodně, za vydatné pomoci typologicky perfektně obsazených herců a rozmanitého soundtracku, buduje dobovou atmosféru a pomáhá nám takřka dokonale porozumět specifické nátuře členů i vnějších stoupenců italské mafie. To vše pochopitelně zabaleno do formálního mistrovství, díky němuž nemá divák sebemenší možnost, aby třeba vinou vlastní chvilkové nepozornosti vypadl z perfektně sladěného rytmu, který dirigent Scorsese zkušeně diktuje prostřednictvím zmíněného soundtracku (kvůli hudbě bych chtěl tu doby tak moc zažít :), famózních herců (ústřední dvojice válí, Pesci nasazuje korunu) a skvělého scénáře, který staví hlavního hrdinu do konfliktu nejprve s morálkou (jeho otec), poté s rodinným životem a nakonec i proti svým, přičemž nepřestává gradovat a uchvacovat svou psychologickou věrohodností.. A zároveň je to soustavně nesmírně vtipné a vynalézavé (stop-motion, kterým se později inspiroval například Steven Soderbergh; chvílemi až groteskní, ale vždy relevantní násilí; cool kamerové jízdy v interiérech, přesouvání pozice vypravěče podporující komplexní vývoj příběhu). Casino mám sice radši, ale už Goodfellas se k dokonalosti drze a suverénně přibližují..
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
10
Ty nejlepší příběhy občas vytváří sám život a s ním spojené reálné události dle kterých poté může vzniknout i filmové zpracování. Jeden z takových případů je i skutečný příběh Henryho Hilla, amerického mafiána, který se ale nakonec stal kvůli zabezpečení sebe i své rodiny informátorem a dle jeho skutečného příběhu vznikla i kniha Nicholase Pileggiho jménem Wiseguy. Tato knížka poté zaujmula režiséra Martina Scorseseho, který už nechtěl další mafiánský film natočit, právě kvůli Pileggiho novele ale udělal výjimku a i díky tomu vznikl jeden z nejvýraznějších a především nejlepších zástupců žánru gangsterek, který též do dnešního dne zůstává jedním z nejlepších Scorseseho filmů. U psacího stolu spolu Pileggi a Scorsese (který tehdy psal scénář poprvé od Špinavých ulic z počátku 70. let) vytvořili výborný gangsterský epos, který nemá hluchá místa, Scorseseho typickým hyperaktivním stylem vyprávění diváka čapne od samého začátku (+ nesmí chybět klasicky Scorseseho výborný výběr hudební dramaturgie) a především je prostě a jednoduše strhující. Mafiáni jsou dvě a půl hodiny dlouhá jízda, která je po filmařské stránce doslova perfekcionisticky uhlazena a dle Hillových zážitků vznikla nejlepší dokumentace mafiánského podsvětí se všemi jeho pravidly a pořádky. Jeho hrdinové jsou mafiány až na kost a přesto je velmi snadné si je oblíbit, protože jde o suprově vykreslené a především bravurně ztvárněné charaktery. Robert De Niro si již klasicky jede svůj herecký standard, Ray Liotta je do role Henryho Hilla naprosto ideální volba, Paul Sorvino naprosto skvěle funguje jako mafiánský don ale především je tu neskutečný Joe Pesci, který si právem za Mafiány došel pro Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli. Jeho Tommy DeVito je nezřízená střela ze které jde vyloženě strach a po konci filmu je skutečně nejpamětihodnější charakter. Pamětihodným charakterem je Henryho žena Karen v podání Lorraine Braccové. Jestli si za něčím stojím tak je to fakt, že Scorsese vždy uměl pracovat se ženskými charaktery a i díky postavě Karen se divák dostává do společnosti mafiánských ženušek a dostává tak dosud (a vlastně i následně) pořádně nepředstavené odvětví mafiánského života. Především se ale Scorsesemu i co se týče vztahu Henryho a Karen podaří vystavět víceméně stylovou tragickou romanci, která se i dočká své stylové dohry. V podstatě epizodní vyprávění předvádí jednu parádní mafiánskou příhodu za druhou, které se i občas skutečně podaří vyvolat dojem, že být mafiánem může být skutečně sranda. Přece jen se ale nakonec musí ukázat, že na první pohled luxusní životní styl skrývá mnoho zákoutí při kterém hrozí přinejlepším vězení a přinejhorším smrt. Mafiáni jsou v tomhle ohledu skvěle vygradování a finále u soudu má tu správnou váhu především díky strhujícímu proslovu Henryho Hilla vstříc kameře, které se potencionálně dá též brát jako zbourání čtvrté zdi. Právě i zde Scorsese utvrzuje své naprosto stylové a živelné vyprávěcí postupy, které z něj dodnes dělají jednoho z nejvýraznějších filmových tvůrců. Mafiáni naprostým právem společně s Kmotrem, Tenkrát v Americe , Zjizvenou tváří, Carlitovou cestou či též Scorseseho Casinem patří mezi základní pilíře gangster žánru, kteří své kouzlo dodnes vůbec neztratili a dodnes jde o jeden z nejstylovějších filmových zážitků všech dob, který právem bývá označován jako jeden z nejdůležitějších či rovnou nejlepších filmů všech dob. A to rozhodně naprostým právem!
hrumsrt
hrumsrt
9 188 bodů
8
Všichni máme nějaký filmový resty, které si pravidelně rozšiřujeme, ale taky současně doháníme.. V mém případě byl tím největším pravděpodobně tenhle kousek.. Ale co že, vždyť jsem pořád neviděl nejlepší film všech dob Občana Kanea anebo tolikrát odložený Leone kousek Hodný, zlý a ošklivý.. Avšak tohle je ještě trošku více, vždyť nad každým Scorseseho filmem slohově onanuji, jak precizní a unikátní filmová práce to je, ale přesto jsem neviděl jedno z jeho největších děl.. To vše se ale mění a já můžu prohlásit, že jsem Goodfellas dokoukal. Na sklonku devadesátých let už chtěl Scorsese jít dál a neohlížet se pořád za gangsterkami a měl tehdy ambice dokazovat světu, že má talent točit i jiná témata, a jak byly tyhle léta uvolněnou vlnou plnou svobody napříč Evropou, tak totéž platí i pro tohohle rodáka z Queensu, jenž si v téhle době střihl hned několik žánrových odboček jako remake Hitchcockovy klasiky, či realizoval adaptaci čtenářsky úspěšné knihy, ale pro odlehčení vykopnul tahle léta bijákem, který je pro něj naprosto typický, a to byli právě Mafiáni... Se silnou předlohou Nicholase Pileggiho v zádech, který navíc sepsal i celý scénář, aby si ho následně Scorsese trošku vyšperkoval k obrazu svému.. V pořadí již šestá spolupráce s Robertem De Nirem, který ale tentokrát nemá tak jednoznačně hlavní roli a přece jen ten Ray Liotta je tu malinko důležitější a stejně tak si myslím, že jde o výjimečný případ, kdy Bobbyho i někoho dokázal přehrát.. A na standardně mohutné stopáži (i když na Scorseseho asi slabší průměr) servíruje divákovi vzestup a pád jedné nelegální organizace.. Není žádné překvapení, jaký vyprávěcí styl Scorsese používá, který vám i z tohohle snímku vyzařuje mírou autentičnosti a dává postavám i situacím realistický nádech, Ovšem na rozdíl od jiných mistrových kousků tentokrát to není tolik strhující, a to především proto, že kolem toho masivního obalu a tradičního Scorseovského představování světa, která je vlastně to, co na jeho filmech mám nejradši, nevzniká před divákovýma očima něco většího, co by postupně nasávalo odvyprávěné informace a ve finálním aktu vygradovalo.. Ačkoli na druhou stranu se tentokrát více než obvykle budují vztahy mezi postavami, které podobně jako v jiných žánrových kouscích (ten Coppola se tu nezapře) mají podobu až rodinných vazeb. A třeba tohle se daří v Mafiánech i posouvat a Scorsese se snad poprvé výrazněji soustředí na ženské hrdinky a prokreslení jejich světa, že třeba postava Karen je doposud jeho nejvýraznější ženská filmová postava od dob Iris z Taxikáře.. Hodnoty jaké Mafiáni prodávají jsou místy tak moc Coppolovské (např. averze vůči drogám), že postupně to napříč jinými filmy budu čím dál více považovat za klišé.. Současně ale příběh okolo hlavního hrdiny Henryho coby Ray Liotta dává postupně smysl a divák rozumí proč se postava rozhodne chovat konečně dobře, i přesto že v rámci Scorseseho příběhu jsou ti špatní výrazně ospravedlňováni, tak i dobré kroky postav jsou vlastně špatné.. Není nouze o Scorseseho špinavou akci, které nešetří krví a podlostí.. Akorát několikrát jsem se přistihl, že nechápu proč je ve filmu to nebo to, vadí mi kam to směřuje a nakonec postrádám i nějaký spád, který tam není ani v závěru.. Takže i když to je přesně to, co od Scorseseho vlastně všichni chtěli, aby se vrátil k tématům, na kterých si ho diváci zamilovali, tak tentokrát jakoby to nestačilo. A když víte, jak dobře to tenhle chlapík umí, zklamání musí být na místě. Ovšem pořád na míle od všech přechválených DePalmů.. Ukázkový příklad když mistr představí jen výborný film, u všech by šlo o vrchol, tady se jen ohlížím.. 80%
JosefTomas
JosefTomas
9 025 bodů
9.5
O proti Kmotrovi, má tento film mnohem rychlejší spád, tím ale nechci říct, že je Kmotr špatný, či horší, oba jsou skvělé. Martin Scorsese vdechuje mafii nový rozměr a dokáže udržet diváka u obrazovek, ať se děje cokoliv. Herecky přímo mistrovské a atmosférou tak temné a nepředvídatelné, že skoro plná palba tu je bez debat. Tu 100 jsem si nechal pro Casino.