Historicky vůbec první adaptace knihy Stephena Kinga sice není dokonalou předělávkou, De Palma v ní však publiku výtečně prodává své hlavní devízy. Děj a některé motivy jsou ve filmové Carrie dosti zjednodušené, slavný režisér však i přesto předvádí formálně naprosto precizní řemeslo, v němž naplno prodává své okouzlení Hitchcockem a fascinující práci s kamerou a kompozicí záběrů. Finále na maturitním plese je díky tomu i po letech hezky brutální lahůdkou, kterou korunuje skvělá Sissy Spacek v titulní roli.
V Carrie De Palma světu představil mladého Johna Travoltu, jehož stoupající star power a hlavně talent dokonale vytěžil o pár let později v thrilleru Výstřel. Zde si Travolta zahrál zvukaře Jacka Terryho, který je náhodou svědkem smrtící nehody, při níž zahyne guvernér. Hlavnímu hrdinovi se podaří zachránit půvabnou Sally a zaplétá se do nebezpečného spiknutí plného podrazů, v němž režisér dokonale prodává své thrillerové kvality. Výstřel je perfektně vystavěnou žánrovkou s jedním z nejlepších výkonů Travoltovy kariéry, kde bravurně vyniká De Palmův cit pro gradaci scén a práci s obrazem či zvukem. Výstřel je pečlivě natočeným napínákem, v němž tvůrce zbytečně neexhibuje, a právě proto dodává špičkovou dechberoucí jízdu s brutální pointou.
Lze napsat o Zjizvené tváři něco neotřelého a nového? Asi těžko. Vzestup a pád Tonyho Montany v podání maniakálního Al Pacina se počítá mezi nejslavnější gangsterky všech dob s ohromnou porcí ikonických momentů, jež budou diváci i filmaři citovat asi navždy. Al Pacino ztvárnil dokonalý protiklad rozvážného Michaela Corleoneho a proměnil Montanu v naprosté gangsterské monstrum, které šňupe kokain i k snídani a v boji o moc se nezastaví před ničím. Zjizvená tvář je dravou a nespoutanou šlehou se správně dráždivým scénářem Olivera Stonea a obří porcí drsnosti a brutality, kterou ční Zjizvená tvář nad všemi ostatními žánrovkami.
Neúplatní jsou v porovnání s energickým Montanou gangsterkou daleko uhlazenější, přímočařejší a divácky čitelnější. A asi právě proto se pro mnoho diváků jedná o zdaleka nejznámější a nejoblíbenější De Palmův počin. Neúplatní jsou po všech stránkách gangsterským opusem, v němž byl tehdy již věhlasný autor na vrcholu tvůrčích sil. Snímek si bere to nejlepší z gangsterek 30. let a ve vtahující dobové atmosféře nám předkládá nerovný boj hrstky neúplatných poldů s mocným Al Caponem. Výtečný Kevin Costner, charismatický Robert De Niro, oscarový Sean Connery, jeden z nejpamátnějších soundtracků Ennia Morriconeho a maximálně sebevědomý De Palma… je nutno dodávat víc?
Ve stínu Neúplatných a Zjizvené tváře však trochu neprávem zůstal jiný režisérův počin z 80. let – silné a nekompromisní Oběti války. Zatímco jeho kolega ze Zjizvené tváře Oliver Stone sbíral v osmdesátkách vavříny za legendární Četu, De Palma natočil možná ještě znepokojivější a syrovější pohled na válku ve Vietnamu. Oběti války se ohlíží za tragickou skutečnou událostí, kdy vietnamskou dívku unesli z její vesnice, aby byla následně znásilněna a zabita americkými vojáky. Naturalistický a deprimující snímek pohlcuje nejen řadou silných scén a famózně natočenými válečnými sekvencemi, ale také skvělými výkony mladého Seana Penna a Michaela J. Foxe.
Brian De Palma spojil s Al Pacinem po Zjizvené tváři síly ještě u další gangsterky, Carlitova cesta by svým přístupem snad ani nemohla být odlišnější. Divoký a dravý pohled do duše čím dál zfetovanějšího a nepředvídatelnějšího vraždícího maniaka osvědčený tvůrčí tým vystřídal za poetickou a melancholickou podívanou. Carlito je mafián a zabiják, který chce po propuštění z vězení žít počestný život, skoncovat s kriminální kariérou a získat zpátky svou bývalou lásku. Jenže smysl pro čest a tlak ulice ho stále ženou ke starým zvykům, s nimiž se snaží ze všech sil rozloučit. Tklivá atmosférická pecka s tradičně výtečným Pacinem a řadou památně gradujících scén v čele se šťavnatým finále.
I když dneska sérii Mission: Impossible vnímáme jako velkolepou akční ságu stojící zejména na kaskadérských kouscích Toma Cruise, Brian De Palma začal tuto franšízu budovat na trochu jiných základech. Slavný režisér postavil počátky Ethana Hunta více na špionážním stylu a silně se inspiroval i původním seriálem. Huntovo prohánění Prahou a dalšími lokacemi je i přes řadu blockbusterových momentů tradičnější. I když se nejedná ani zdaleka o tvůrcův nejlepší počin a i v rámci „nemožné série“ se na jedničku občas zapomíná, ani zde nezapře De Palma svůj talent pro špičkovou práci s napětím. Jedna z největších akčních franšíz posledních dekád byla díky němu odstartována velmi sebevědomě.