Režisér a scenárista Jonathan Levine poprvé spolupracoval s Josephem Gordonem-Levittem a Sethem Rogenem na oceňované dramedii 50/50. Podruhé spojili síly ještě s Anthonym Mackiem a pořídili typickou komedii rogenovských zdrogovaných mravů, která na houbičkách a mariánce vypovídá o důležitosti chlapského přátelství. Trio kamarádů se zřejmě naposledy schází v rámci letité tradice předvánoční divoké kalby, která se samozřejmě neodvíjí dle představ.
Nejvtipnější momenty přitom obstarává nastřelený Rogen, jenž si nevědomky vymění telefon se známou v baru a se zájmem hodnotí „dickpicy“ od jistého Jamese, o nichž se domnívá, že chodí cíleně jemu. Tak trochu halucinogenní variaci Dickense přitom obstarává nezapomenutelná postava dealera v podání Michaela Shannona, která se protagonistům namátkově zjevuje jako joint současných, minulých i budoucích Vánoc.
Díky Voyo či iVysílání si můžete kdykoli zopakovat také nejzásadnější českou pohádku desetiletí, která trhala finanční rekordy a dokázala, že Češi zkrátka prahnou po vydařených příbězích o čertech a andělech. Ivan Trojan a Jiří Dvořák se v režii Jiřího Stracha vydávají na Zemi za zatoulaným jablkem Poznání a jejich nebeské i pekelné trampoty, ověšené účastí mnoha hostujících tuzemských hvězd, jsou od svého uvedení před osmi lety naší kulturní stálicí. Jestli sedmdesátky patřily Popelce a osmdesátá léta upozorňovala, že S čerty nejsou žerty, etalonem novodobých vánočních pohádek je u nás právě Anděl páně – ať už máme na mysli dvojku, pořízenou s vyšším rozpočtem v půvabných lokacích, nebo i první díl z roku 2005, který možná nabídl ještě povedenější příběh s nesourodou charakterní dvojicí.
Z hororových filmů dávno víme, že babysitting je zdaleka nejrizikovější formou přivýdělku pro přitažlivé teenagerky, jež po telefonu nahání jejich načesaní chlapáci. Právě do takové opatrovnice je beznadějně zamilovaný sotva třináctiletý Luke, jehož sedmnáctiletá Ashley o Vánocích naposledy hlídá před svým stěhováním. Chlapec s klíčící sexualitou připraví své první lásce noc, na kterou nikdy nezapomene.
V tomto případě nejlépe učiníte, když si o hororově laděném filmu dopředu nic nezjistíte. Režisér Chris Peckover evidentně odkazuje k vánočním klasikám včetně Sám doma, ovšem schéma „home invasion“ nečekaně rozplétá a čeří žánrovou radost i přesto, že některé zvraty jsou příliš vyumělkované. Až do konce se však udržuje sympatické napětí a diváci tápou, jak se zamotaná partie s netradičními záporáky vyvrbí.
Zatímco Jim Carrey kradl ve vtipné masce (a u nás s výtečným dabingem Borise Rösnera) vánoční pohodu už před čtyřiadvaceti lety, Benedict Cumberbatch dostal jako animovaný mrzout Grinch šanci roku 2018. Další převyprávění známého příběhu Dr. Seusse nás opět naočkuje předvánočním vzrušením vesničky Kdosice, jejíž bodří obyvatelé připravují dosud nejopulentnější oslavu nejveselejšího dnu v roce.
To jde hrubě proti srsti zelenému jeskynnímu samotáři, jenž zosnuje plán, jak předběhnout Santu a Kdosicím pod stromečky nachystat méně radostná překvapení. Naštěstí je tu empatická dívenka Cindy, která protivnému Grinchovi vyjeví pravý smysl Vánoc. Řada lidí stále nedá dopustit na hranou verzi Rona Howarda, která disponovala i ostřeji buřičským humorem nebo netradičním básnickým komentářem Anthonyho Hopkinse, v češtině pak Zdeňka Svěráka. Animák od Universalu je přístupnější i nejmenším a pěkně rozbaluje čisté vánoční poselství.
Magický proces Santy Clause, jenž za jedinou noc musí vlézt do všech komínů světa, si filmy interpretují různě. Ve Vánoční kronice zůstanou dvě nezbedné děti vzhůru a bájného řidiče sobího spřežení nachytají v akci, což vede k zábavnému nočnímu dobrodružství se sympatickým vousáčem Kurtem Russellem. Tenhle Santa se ve své branži řadí mezi kinematografickou špičku také díky tomu, že se nezdráhá nahlas shodit vše, co vlastně on sám ve světě materiální komerce zastává. Záchrana Vánoc pro lidi, kteří si v mnoha případech takovou službu nezaslouží, se zatoulá i do vězení a obsáhne divokou akci stejně jako pár nutných přízemních mouder. Pohodový snímek táhne hlavně nestárnoucí Russell, jehož manželka Goldie Hawn si s grácií střihla paní Clausovou.
Jak vlastně celá ta gigatovárna ze Severního pólu onehdy doručila svůj první výrobek? Jeden z nejoblíbenějších animovaných filmů posledních let se vydává po stopách vůbec prvních dopisů Santovi, jejichž tradici v severském ostrovním zapadákově odkojeném na nenávisti a rivalitě mazaně spustí vyděděnec Královské poštovní akademie, zhýčkaný a upovídaný pošťák Jesper. Musí orazítkovat šest tisíc dopisů v prostředí, kde si lidé vzkazují maximálně přání dýmějového moru, jinak jej jeho bohatý a vlivný otec pošle na ulici. S pomocí tajuplného zálesáka Klause, žijícího v obklopení podomácku vyrobených hraček, nicméně objevuje nový smysl života v obdarovávání dětí, v regionu dosud učených hlavně podlosti a nenávisti ke všem sousedům.
Klaus prostřednictvím hezké animace a univerzálního humoru upevňuje podstatu Vánoc jako období, kdy hlavně děti mají dojít odměny za vlastní chování a žít tak, aby nepáchaly druhým příkoří. I když se tu velmi názorně rozbourává mytologie, jen okrajově fantaskní příběh je pořád plný magie a vzbuzuje emoce, o nichž se hranému Grinchovi mohlo jenom zdát.
Rozverná muzikálová komedie s Willem Ferrellem a Ryanem Reynoldsem boří pomyslnou stěnu mezi literární předlohou a její sebeuvědomělou adaptací a vychází z myšlenky, že sám Charles Dickens se inspiroval činností duchů, kteří mají vlastní kancelářské a logistické středisko. Svěží uchopení nadčasové knižní klasiky sráží místy teatrální sentiment a neurvalý humor. Moderní příběh o duchovi současných Vánoc, jenž napravuje sobeckého podnikatele Clinta, se ale nakonec originálněoddá stírání rozdílů mezi fantazií a realitou. Sledujeme vlastně zrod Vánoční koledy v postmoderním provedení, když padá i čtvrtá stěna, zmiňují se dřívější adaptace Dickense a postavy zuřivě přeskakují mezi realitou a prostředím duchů, potažmo mezi jednotlivými fázemi Clintova života. Spirited má i jednu velmi silnou taneční choreografii v sekvenci z 19. století, vycházející z myšlenky, že hláška „dobré odpoledne“ tehdy znamenala hroznou nadávku. Mimo deadpoolovskou sérii se jedná o zřejmě nejsilnější Reynoldsovu práci z poslední doby.
Vousatý symbol amerických Vánoc se slabostí pro omlékované sušenky opravdu nemusí být jen bodrým starochem, jehož největší akce spočívá v protahování obtloustlého těla komínem. David Harbour se jako Santa Claus v režii norského filuty Tommyho Wirkoly (Mrtvý sníh) musel proměnit v Johna McClanea, když se jím obdarovávaná zbohatlická vila ocitla pod útokem velmi zlobivých teroristů.
Šílená noc oprašuje tradiční zápletku Smrtonosné pasti o hrdinovi, jenž byl ve špatný čas na špatné adrese. Většina lidských postav si nezaslouží nic jiného než uhlí, zálusk mají nicméně na naditý sejf a v případě vůdce lupičské sebranky Scrooge (John Leguizamo) také na likvidaci všeho, co nějak reprezentuje nenáviděné Vánoce. Santa si musí ruce zamazat krví a tohle zábavné, černohumorné i násilné napráskání lidské hamižnosti bude po právu svátečním kultem.
Sváteční zářez Ireny Pavláskové sází na charismatický ansámbl předních tuzemských osobností, které utváří tak bohatou charakterovou mozaiku, že Láska nebeská rázem vypadá jako komorní konverzačka z jedné místnosti. Vánoční příběh zuřivě přeskakuje mezi několika liniemi a bezmála dvaceti důležitými postavami, takže nestíhá moc nudit. Roztříštěnost vyprávění o důležitosti lásky a solidarity nejen o Vánocích kompenzují často improvizující herci v čele s Rodenem, Lábusem, Bohdalovou nebo Čermákem, jejichž oddechovou telenovelu obohatí dokonce i Pierre Richard. Dobrý či záslužný film v této rozlítané vztahovce nehledejte, řadě českých diváků však dosud poslední snímek kdysi hodně diskutované režisérky obstará vítanou adventní kulisu. A stačí vlastně jen ti herci.
Jste-li uživatelem SkyShowtime, rozhodně by vám neměl unikat poslední snímek nezávislého režiséra Alexandera Paynea, jehož dřívější díla včetně Nebrasky či Zmenšování vyjevila i nezanedbatelný komerční potenciál. Oscarový scenárista Bokovky a dramatu Děti moje ve svém zdaleka nejhřejivějším snímku složil nezapomenutelné charakterové trio, s nímž trávíme poučné zimní prázdniny v univerzitním kampusu. Paul Giamatti, jenž za svůj výkon obdržel Zlatý glóbus i oscarovou nominaci, je zapšklý intelektuální profesor. Dominic Sessa je jeho osamělým vzpurným studentem a herecký objev Da'Vine Joy Randolph (Oscar za vedlejší roli) ztvárňuje prostořekou kuchařku, která nejlépe zvládá překlenout institucionální bariéry. Každá z výborně napsaných postav se od zbylých něco přiučí a vůbec nejlépe z toho vychází publikum, které se v záplavě dialogů neztratí – naopak si z nich může odnést tolik pozitivních i krásně melancholických postřehů, že jediná projekce o jediných Vánocích prostě nestačí.
Třetí část hororové série Terrifier s nuzným českým překladem je žhavou a pořádně krvavou novinkou, jakou tuzemská kina nepamatují. Skrznaskrz zlý, krutý a bestiální klaun Art, jenž strhávání obličejů a lámání končetin provozuje výhradně s děsivým šklebem, obchází v Santově převleku provinčním městečkem a z černého pytle vytahuje místo dárků nejrůznější řezné nástroje i vykutálenější prostředky k útrpnému mučení. Zatímco Terrifier 2, zasazený do období Halloweenu, byl hitem pouze v zámoří, Klaunovy Vánoce masakrují iluze o svátečním míru možná ještě drsněji, ale současně i univerzálněji. Skousnete-li jako hororoví fandové tolik krutosti, třeba vás morbidně obšťastní cynický černý humor. Art už je každopádně hororovou ikonou a z kolekce vánočních běsů nemá moc konkurenci.
Vůbec nejdražší vánoční snímek historie přišel na 250 milionů dolarů, které se mu před uvedením na Prime Video zřejmě nevrátí. Dwayne Johnson v roli Santova bodyguarda, jenž se žene za uneseným šéfem po boku samolibého hackera (Chris Evans), ale doručil vcelku zábavný mix teroristické špionáže a mytologické fantasy ve stylu Polárního expresu. Mytologie tu, pravda, dostává na frak v příběhu s technologickými rysy Rychle a zběsile, avšak v záplavě předražených atrakcí pravidelně vykoukne i dobrý a neokoukaný nápad. Zápal a ochotu vytvořit něco netradičního v rámci stále častější dekonstrukce Vánoc Red One upřít nelze, odezva obecenstva zůstala snad až nezaslouženě vlažná.