Otec teplý jako štrúdl a seriál mrzící jako zteplalé pivo. Sex O´Clock zatím nenaplňuje potenciál

Za seriálem stojí Matěj Randár a Karolína Zalabáková, která se spolu s Janem Bártkem chopila i režie. Všichni mají s tvorbou pro děti zkušenosti, jsou podepsaní pod naučnými pořady České televize pro žáky a žákyně prvního stupně základní školy jako S Hubertem do lesa, Alenka v říši gifů či U6 – Úžasný svět vědy. Oslovit středoškoláky a středoškolačky je však disciplína zcela odlišná a vzhledem k neustále se měnícím trendům také obtížná. Autorský tým bohužel prokázal, že o jejich světě toho příliš mnoho neví.

Následující recenze vychází ze tří zhlédnutých dílů z celkových deseti, a byť se snaží vyvarovat spoilerům, prozrazuje některé dějotvorné prvky a zápletky, proto doporučujeme její přečtení alespoň po zhlédnutí prvního dílu.

Seriál popisuje život nukleární české rodiny, žijící v babiččině domě ve Zlíně. V centru vyprávění stojí patnáctiletý Adam (Maxmilián Kocek), jehož perspektivou příběh nahlížíme. Žije s o dva roky starší sestrou Emou (Sára Korbelová), otcem Michalem (Jan Révai), matkou Juditou (Petra Bučková) a babičkou Gretou (Jana Švandová). Rodinné pilíře se bortí v momentě, kdy se otec po tajném, rok a půl trvajícím vztahu se zubařem Patrikem (Csongor Kassai) „vyoutuje“.

Adam krom toho řeší svůj začínající sexuální život. Společně s kamarády Davidem (Tomas Sean Pšenička) a Johnnym (Kryštof Švehlík) plánuje co nejdříve přijít o panictví, ideálně se starší kamarádkou jeho sestry, která je však zadaná. Přemýšlí, jestli má seknout s klasickým tancem, kterému se věnuje ve volném čase, protože právě přišel o svou taneční partnerku. Kristýna (Karolin Omastová), která se do města přistěhuje a shodou okolností také závodně tančí, sice někoho hledá, ale oba jsou si zpočátku spíš nesympatičtí.

Ema je liberálka se smyslem pro ekologii a lidská práva, jen při všech starostech o planetu a lidi kolem jaksi opomene, že při (pravděpodobně) nechráněném sexuálním styku může otěhotnět. Matka Judita s dokonalým tělem pořád nesmyslně svádí svého partnera Michala krásným spodním prádlem, aniž by ji napadlo, že problém může být jinde než v ní. A důchodkyně Greta má být něco mezi „Mary Pickford a Mussolinim“, jak ji charakterizuje Adam, jenže ji vidíme jenom zakleknutou v záhonu či nadávající na Michala. Svou dceru, která se z nějakého neznámého důvodu nevypořádává ani tak s tím, že ji opustil manžel, ale že se tak stalo kvůli muži, nezapomene upozornit, aby nedopadla jako ona. Co tím ale myslí, to už se nedozvíme.

Z hlediska vyprávění je seriál rozkročený mezi dvěma póly. Situace vnímáme Adamovým pohledem, který provází jeho glosující monology, od chlapcovy perspektivy se ale často odtrháváme a sledujeme konflikty ostatních postav. I přes explicitní myšlenkové pochody protagonisty zůstává tón seriálu převážně objektivní a nepouští se do výrazného situování, podmíněného Adamovým chápáním světa. Což je škoda, protože svěžejší uchopení vyprávění seriálu pro mládež v tuzemských dílech chybí.

Tendence přirovnávat Sex O´Clock k Sexuální výchově, jak se snaží i tvůrčí tým, je absurdní. Oblíbený britský seriál stojí na výborném scénáři a svižném vtipu, což se o novém českém produktu říct nedá. Mnohem víc připomíná kultovní sérii Prci, prci, prcičky. Už úvodní sekvence první epizody vcelku jasně odkazuje k začátku zmiňovaného filmu, s čímž se pojí i humor založený na buď na stereotypech hraničících s diskriminací (tanec s „gerontkami“), nebo na laciné trapnosti spojené s tělesností (například hlasitý průjem na záchodě).

Právě humor je především verbální a ojedinělé pokusy o gagy většinou doplatí na špatné načasování a slabou pointu. Vtipy založené na asociaci teplého štrúdlu a gay orientace otce zkrátka nefungují a zavánějí homofobií. Situací užívajících vtipy o gayích a jejich hanlivých označeních typu buzna, buzík či homokláda je zde požehnaně. Nabízí se tak otázka, kdo a proč by se tomu měl smát.

S americkou komediální sérií je spojený i ústřední cíl trojlístku přátel, který chce co nejdříve „zasunout“. Na rozdíl od filmu, který událostí vrcholí, se hrdinové seriálu začínají na jednotlivé mety dostávat relativně brzy a musí čelit následkům, což je příjemné osvěžení. Celková koncepce díla je však rozpačitá. Mísí se zde prvky typické nadrženecké teenage komedie a snaha reflektovat problémy současné generace.

Avizovaná otevřenost sexualitě se pak paradoxně téměř nekoná. Kromě ohraných variací na masturbaci, holení varlat a jedné velmi light sexuální scéně (navíc rozostřené), se nedočkáme ničeho, co by nějak důrazněji kladlo světlo na sexualitu. A to je něco, co bychom od seriálu s tímto názvem pravděpodobně čekali. Tvůrčí tým velmi opatrně našlapuje v tématu, které si přitom sám zvolil, což považuje za provokativní a progresivní. Teenageři se ve seriálu například vůbec nedívají na porno a ani o tom nemluví, což je v dnešní době zásadní přešlap.

Adam masturbuje u fotografie dívky, do které je zamilovaný, přičemž si na mobilu zvětší její bradavku vyrýsovanou pod tričkem. A to mu zřejmě stačí. Takovou cudnost bychom čekali v komunitě amišů, ne u českého puberťáka. Podobně „opoždění“ jsou jeho kamarádi, kteří se se omezují především na občasná zvolání: „Já bych šukal!“ Nebaví se spolu ani o svých penisech, ani o tom, co všechno by v sexu předvedli, kdyby měli příležitost, což tak sterilní vykreslení teen chlapců, že by se za něj nemusela stydět ani televize Noe.

Ostatně podobně asexuální jsou zatím v seriálu i dospělí. Především Michal je tak nešťastně napsaná postava, že nejenže nemůže posloužit LGBTQ+ komunitě nebo otevírání tématu coming outu lidí v heterosexuálním svazku, ale vlastně se ani nedá pochopit, co by vlastně v životě chtěl. Stejně jako seděl bez zájmu doma na gauči, podobně netečně vysedává u Patrika, kam se přestěhoval. Ostatně jejich velká láska je ve třech dílech zobrazená jednou pusou a opřením čel, což jen podtrhuje skutečnost, že pokud nějaký sex zobrazujeme otevřeněji, je to stále ten mezi mužem a ženou.

Otázku je, proč se seriál odehrává právě ve Zlíně. Dalo by se pochopit, že se tvůrčí tým snažil dané téma situovat do prostředí menšího českého města, které není tak anonymní jako Praha ani tradičnější jako vesnice. Ve Zlíně navíc vyrůstali a studovali Randár, Zalabáková i Bártek. Jenže právě tady se zdá, že situaci poněkud podcenili. Většina dospělých i dospívajících se chová, jako by se vrátili v čase dvacet let zpět. Homofobní poznámky a hloupé narážky mají téměř všichni, od Judity přes Adama a Gretu až po Juditinu kamarádku. Na druhou stranu pak nikomu nepřijde divné, že taneční kurz, kam se Judita zajde odreagovat, vedou dva gay muži v botách na podpatku.

Stejně jako je v otázce gay sexuální a emoční orientace až nepřirozeně cool Ema, které je evidentně všechno kromě jejího těhotenství úplně jedno, nedává smysl, proč se tak rozčiluje Adam. Toho totiž trápí, že ho „teplý otec“ ztrapní před vrstevníky, ale přitom se mu evidentně nikdo ze spolužáků neposmívá, že se věnuje tancování (a skvěle, to se musí nechat), kde zvesela kroutí prdelkou. Podobných rozporů či různých steretypů spojených s maskulinitou a femininitou je v seriálu víc. Judita má například heslo na počítač „rodina123“, což by si nezvolila ani matka roku.

Rehabilitovat by bylo zapotřebí postavu školní psycholožky (Eva Podzimková), která už nemohla dopadnout hůř. Zpodobněním naplňuje hned dva stereotypy – šukavou mladou ženu v atraktivním oblečení a intelektuálku s brýlemi a vlasy ulíznutými do culíku. Její neprofesionální chování (kdy bylo „nutné“ uplatnit jeden nevtipný vtip) ale hlavně odradí případné teen i dospělé publikum od terapie, což je přesně ten typ reprezentace, který nadělá víc škody než užitku.

Přestože se tvůrcům nedá upřít řemeslná zručnost a líbivá vizuální stránka odpovídající kvalitnímu standardu, nelze se ubránit dojmu, že seriál zevnějškem připomíná spíše reklamní tvorbu. Chybí jakékoli významotvorné obrazové prvky, mizanscéna se koupe v kýčovitě teple zabarveném svícení a práce s rámováním nijak nereflektuje dění. Ve finále tak zůstaneme u tvrzení „vypadá to hezky“. Naopak vyzdvihnout lze práci s rekvizitami a prostředím, jež slouží jako cenný prostředek k dotváření charakterů jednotlivých postav a trefně reflektují domácí atmosféru.

Snaha obsáhnout co nejvíc současných trablí nakonec vyzní naprázdno. Seriálu by mnohem víc prospělo, kdyby se každá z epizod soustředila na konkrétní problém/téma. Tvůrčí tým klade největší důraz na rozdělení rodiny a nechtěné těhotenství, ale nedaří se jim zbavit se jisté tezovitosti a strnulosti, s jakou vše předkládají. Roztěkanost pak způsobuje množství dalších motivů (nevěra v několika podobách, aktivismus Emy), které jsou ve výsledku kontraproduktivní a jen zabírají prostor.

Nezbyde tak nic víc než množství nakousnutých témat a nevyužitého potenciálu. Jako drobné plus nelze upřít casting složený z nových tváří a snaha přinést tolik potřebný obsah pro mladé. Ale bude je vůbec zajímat?

Martin Pleštil, Iva Baslarová

Česká romantická komedie Ostrov plní své poslání díky tomu, že je dokonale odříznutá od současné české reality. To předchozí filmy Rudolfa Havlíka měly s realitou celkem problém.