Prehistorická planeta seznamuje s dinosaury dle nejmodernějších vědeckých poznatků. Na Jurský park můžete zapomenout

Dinosauři byli tvorové, kteří desítky milionů let po vyhynutí inspirují nás všechny. To alespoň tvrdí šestadevadesátiletý David Attenborough v prologu každé epizody dokumentární série Prehistorická planeta. Archeologové se shodují, že od osmdesátých let minulého století zažíváme díky stále rozvinutějším technologiím dinosauří revoluci, která ústí nejen v nepřetržitý řetězec nových objevů, ale také v jeden velký popkulturní fenomén.

Díky filmové sérii Jurský park, respektive Jurský svět, vyrůstají děti už tři dekády při sledování uvěřitelně rozpohybovaných prehistorických zvířat. A ačkoli i tyto mainstreamové hollywoodské produkty vycházejí z jistých vědeckých expertiz, mnohé věci pro potěchu publika přibarvují. Prehistorická planeta vznikla, aby veškeré nepřesnosti zcela eliminovala a napravila.

Za výrobou pětidílné série stojí výkonný producent Jon Favreau, jenž dokázal digitálně oživovat zvířecí druhy už ve svých filmech jako Kniha džunglí či Lví král, a veškerý obsah vytvořilo oddělení studia BBC s názvem BBC Studios Natural History Unit. To má na svědomí moderní dokumentární klenoty jako Modrá planeta či Zázračná planeta a její tvůrci usilují o naprostou vědeckou akurátnost.

A to se týká i tohoto návratu do světa nedlouho před dopadem osudného meteoritu, který takřka vymýtil život na Zemi a ukončil nadvládu dinosaurů. „Ambicí seriálu je napodobit dokumenty o divočině z dílny BBC Natural History Unit,“ prozradil v rozhovoru pro Gizmodo přední vědecký konzultant projektu Tim Walker. „Za posledních dvacet let jsme vytvořili věci jako Zázračná planeta, Zázračná planeta 2, Modrá planeta či Zmrzlá planeta. Tyto dokumenty znázorňují svět jako žádné jiné. Jsme schopní ukázat jeho krásy či chování zvířat i rostlin, které ho osidlují. Jednou z věcí, které tyto série dokážou, je představení neznámých vzorců chování publiku,“ dodal.

Za poslední čtvrtstoletí je nejznámějším a také nejoblíbenějším dokumentem o éře dinosaurů Putování s dinosaury z roku 1999, které aplikovalo spíše vyprávěcí formát a vědecké informace zasazovalo do větších, často emotivních příběhů. Prehistorické planetě pochopitelně mikropříběhy ze života všemožných dinosauřích druhů nechybí, ale celek je daleko objektivnější a informačně zhuštěnější.

Každá část trvá čtyřicet minut a přenáší nás do jiného prostředí – pobřeží, pouště, sladké vody, ledových světů a lesů. Tvůrci pracovali výhradně s reálným současným prostředím, do něhož zasazovali digitální prehistorická zvířata, která vypadají jednoduše dokonale. Efekty jsou tak přesvědčivé a detailní, až by se lépe vyjímaly na velkých plátnech. Obrazy navíc doprovází majestátní hudba, již obstarali Hans Zimmer, Kara Talve a Anže Rozman. Minimálně titulní hudební motiv je velmi snadno zapamatovatelný, ovšem i všechny ostatní skvěle doplňují vizuální dění.

Hlas Davida Attenborougha jako tradičně obstarává poučný komentář plný faktů, jemuž ale neschází i jistá romantizace daných stvoření či humor. Tvůrcům se povedlo přijít s epizodickým náhledem do éry, která je tak vzdálená, že zkrátka nejde plnohodnotně prozkoumat, aniž bychom sklouzli k fabulování. Vše je podáváno jako nevyvratitelný fakt, což je způsobeno jednoduše tím, že veškeré poznatky čerpají z nejnovějších výzkumů těch nejpovolanějších oborových kapacit.

Silně opeření velociraptoři takřka slétávají ze strmých skalisek, kde loví hejna dorůstajících pterodaktylů, dospělý tyranosaurus umí skvěle plavat a mohutným sauropodům vyskakují na krcích vzduchové váčky, neboť právě vzduch pomáhá nadnášet jejich masivní těla. Prehistorická planeta je v tomto seriálu místem úžasných přírodních úkazů, které ovšem existují dle pevně stanovených přírodních pravidel. Ta se podle Tima Walkera během evoluce zase tolik nemění a publikum by nemělo mít problém všechno pozoruhodné chování pochopit stejně, jako vědci tyto miliony let staré instinkty odvozují od současných dinosauřích následovníků, jakými jsou ptáci či aligátoři.

Komu vyhovuje zasazení dinosaurů do velkých dramatických příběhů, jaké najdeme v Jurském parku nebo v Putování s dinosaury, ten bude možná lehce zklamaný. Prehistorická planeta ukazuje planetu v období křídy jako krásné a organické místo, kde má každý právo na život a kde o něj každý může ve vteřině přijít. Ať už jde o mořského mosasaura, jehož ohrožuje mladší vyzyvatel, nebo o ty nejmenší termity v dutinách stromů, jež neuniknou mlsnému a neuvěřitelně dlouhému jazyku mononyka.

Jako přetavení všech dostupných studií do jednoho dvousetminutového dokumentu je Prehistorická planeta pozoruhodná a pro milovníky dinosaurů stoprocentně vtahující. Vzhledem k železné přesvědčivosti všech zobrazovaných výjevů ovšem trochu schází detailnější popis výzkumného pozadí a teorií, které za jednotlivými ukázkami stojí. Seriál sice předkládá úžasné poznatky, ale současně zapomíná vysvětlit, kde se vzaly.

To ovšem jeho archeologickou i čistě diváckou hodnotu zase tolik nesnižuje. Zpovídaní vědci navíc prozradili, že podrobnější pohled do zákulisí plánují zveřejnit v následujících týdnech. Až k tomu dojde, pak se tento údajně dekádu vznikající projekt definitivně překlene z obdivuhodné prezentace vědeckých a technických možností v plnokrevnou audiovizuální studii minulosti, o níž se nám dosud mohlo pouze zdát.