Články

Nepočítáme-li moralistické a velmi symbolické pohádky, česká kinematografie do hluboké historie tak často neproniká. O to víc vás v kinech od tohoto týdne může potěšit celovečerní debut Šimona Koudely Fichtelberg, v němž osiřelý dospívající rytíř Petr (Jan Dlouhý) v polovině 16. století vyhodnocuje dvě mince renesančních, potažmo kapitalistických vlivů. Cizokrajné osvícenství a racionalita naráží na folklórní strach vykořisťované dělnické třídy, která se ubrání způsobem ne nepodobným Marxově ideologii a paradoxnímu nacionalismu.

Snímků, které pojednávají o nelehkém životě neslyšících, opravdu mnoho není. Ano, měli jsme tu oscarové drama V rytmu srdce, které v otázce neslyšících v Hollywoodu zbořilo nejednu pomyslnou zeď. Stále se však jednalo spíše o feel-good film o dospívání. Nové španělské drama Slyšíš mě? (Sorda) se do života lidí se sluchovou vadou ponořuje daleko autentičtějším a civilnějším způsobem.

Nepolapitelný (Roofman) je snímkem, který na plakátech i v trailerech trochu klame tělem. Tváří se jako typická romantická komedie, v níž to bude mezi Channingem Tatumem a Kirsten Dunst sympaticky jiskřit, pod touto slupkou ale skrývá ještě něco navíc. Nebo se o to tvůrci minimálně urputně snaží.

Tron: Ares navazuje na pozoruhodnou sérii změnou perspektivy. Soustředí se na akční jízdu a dojem přitvrzení muziky, má ale problém ukočírovat vývoj postav. Zároveň potvrzuje výhodu, kterou má Tron oproti jiným sci-fi franšízám.

Hvězdy showbyznysu, slavní sportovci, influenceři… a sérioví vrazi? Současný člověk může prostřednictvím spletité mediální sítě a vzniklé kultury obdivovat leckoho. Netflix jakožto moderní vládce zábavního systému zpopularizoval žánr true crime a mnoha dokumenty či seriály jako Mindhunter a Monstrum dodal impuls fenoménu masových vrahů, jejichž sociální a duševní deviace jsou předmětem děsu i hluboké fascinace. Třetí řada Monstra předkládá v osmi epizodách Příběh Eda Geina (Monster: The Ed Gein Story), možná nejznámějšího amerického zvrhlíka 20. století, jenž se jako inspirace Psycha, Texaského masakru motorovou pilou či Mlčení jehňátek stal kulturní institucí. Víc fascinujících paradoxů, často podnětných a mnohdy kontraproduktivních, na sedmi hodinách asi nenajdete.

Česká televize posílá v neděli večer do vysílání svůj zřejmě nejambicióznější seriál podzimu, Ratolesti. Ty mají být dle slov producentů duchovním nástupcem úspěšného a výtečného Ochránce. Budou tedy rozebírat důležitá společenská témata, která se dotýkají mladých a výchovy. Jenže tam, kde byl hit s Lukášem Vaculíkem už od počátku silný a sebevědomý, hledají Ratolesti v úvodních epizodách ještě trošku půdu pod nohama.

Den blbec? Neměli jste ho, dokud vás v práci nonstop nekomandovali, neutratili jste psa, vlastní dítě vám nepopřálo smrt a do toho nepřišel nejničivější lesní požár v dějinách regionu. Katastrofické drama Autobus naděje (The Lost Bus) od žánrového specialisty Paula Greengrasse (Kapitán Phillips) je k vidění na Apple TV+, a přestože v lecčems kopíruje spolehlivý mustr rozvrácených rodinných scénářů uprostřed propuknuvšího pekla, svému hrdinovi v podání Matthewa McConaugheyho se dlouho potměšile vysmívá a lidem připomíná, kdo je na téhle planetě pánem.

Natočit funkční magicko-realistický film není jednoduché. Natočit funkční romantický příběh je snad ještě těžší. Film Velká odvážná nádherná cesta (Big Bold Beautiful Journey) se za pomoci hvězdného obsazení snaží o obojí.

Už je tradicí, že kina pravidelně zaplňují velkolepé blockbustery, české romantické komedie či jiné vděčné žánry a malé festivalovky. Ty sice často rozčeří vody a dočkají se prestižního ocenění, i tak se ale většinou pohybují po hříchu pod diváckým radarem. Do této kategorie bude nejspíš patřit slovenské drama Nahoře nebe, v dolině já, jemuž se přitom vyplatí věnovat pozornost. Jedná se totiž o nečekaně sebevědomý debut, jenž na první pohled zaujme svou syrovostí a autenticitou.

Uzel zla je poměrně nevšední projekt. Jde o film vycházející z tradic žánrů, které se v české kinematografii často neobjevují. Navíc zde hrají v současnosti populární tváře a jeden relativně čerstvý držitel Českého lva. Film přitom kombinuje vícero žánrových konvencí a daří se mu v tomto ohledu vytvořit celkem soudržnou atmosférickou podívanou, byť se ke konci stává trochu obětí vlastní snahy.

Pěkná dívka z města si v některých lokalitách prostě neoddechne, a to ani v márnici po boku možná spokojenějších nebožtíků. Madelaine Petsch v kinech podruhé prchá před maskovanými zabijáky v hororu Cizinci: Kapitola 2 (The Strangers: Chapter 2) a za svůj fyzický výkon si zaslouží veškerý obdiv. Nekončící naháněná, která se v mezičasech pídí po pramenech méně anonymního zla, je ale podobně bezpředmětná jako všechny vedlejší postavy, které jen naplňují či zdržují stokrát viděné žánrové nároky.

Film, o kterém se na festivalu v Cannes i v Karlových Varech mluvilo v naprostých superlativech. Na Sirat se dá navíc dokonale aplikovat základní filmové pravidlo – musíte o něm před zhlédnutím vědět co nejméně. Čím méně totiž o Siratu před návštěvou kina víte, tím více pohlcující zážitek plný šokujících momentů vám dokáže nabídnout.

Osobnost spisovatele Franze Kafky už je takovým pojmem, že prakticky hraničí s mýtem. Počet publikací napsaných o Kafkovi koneckonců přesahuje počet děl, která napsal Kafka. Sám o sobě zastupuje roli určitého symbolu, pojmu označujícího typ fikce nebo uměleckého přístupu. Jaký byl ale Franz Kafka jako člověk? Z filmu Franz Agnieszky Holland se nám určitého pohledu dostane, nicméně snímek nám zřídkakdy poskytuje jeho vlastní perspektivu. Přistupuje k němu totiž podobnou optikou, jakou jej vnímá veřejnost.

Paul Thomas Anderson patří bezpochyby mezi nejvýraznější režiséry své generace. Jeho počiny sice nepatří mezi divácké hity, jsou ale filmovými událostmi, u nichž cinefilové vrní blahem a vždy se řadí mezi nejvýraznější počiny roku. V novince Jedna bitva za druhou (One Battle After Another) se však věčný oscarový smolař s 11 neproměněnými nominacemi přesouvá do vod mainstreamu, v nichž operoval s více než 100milionovým rozpočtem. Ani zdánlivě větší studiový dohled ale naštěstí ničím neohrozil jeho režijní suverenitu.

Jediná sluneční erupce stačila k tomu, aby se civilizace zbavená moderních technologií zhroutila a proměnila v trosky, v nichž by se i Šílený Max dobře zabydlel. V koprodukční akční sci-fi Afterburn slovenské reálie simulují postapokalyptickou Evropu a Dave Bautista ze Strážců Galaxie (ale také z katastrofy Čarodějnice a lovec) pátrá po samotné Moně Lise, jíž se touží zmocnit také diktátorský generál Volkov (Kristofer Hivju ze Hry o trůny). Čistší béčko, které si svou imbecilitu a triviálnost většinou přiznává, abyste v kinech pohledali.