Filmy Brendana Frasera jsou poslední dobou jako příjemné zjevení. Po dechberoucí Velrybě se objevuje v dramatu Rodina k pronájmu (Rentaru Famiri), které předkládá velké emoce bez přílišného podbízení.
Metoda Markovič: Hojer byla obrovským hitem, jehož popularitu přiživil jak rostoucí zájem o český true crime, tak obliba legendárního vyšetřovatele Jiřího Markoviče. Ten dokázal uplatnit lidský přístup i v komunikaci s takovou bestií, jakou byl sériový vrah Ladislav Hojer. Druhá série, nazvaná Metoda Markovič: Straka, pak zjevně podrobí vyšetřovatelovu metodu těžké zkoušce. Na slavnostní premiéře v kině Lucerna se nám naskytla příležitost vidět první dvě epizody minisérie mapující hon na nechvalně proslulého sexuálního devianta a vraha.
První Greenland byl před pěti lety příjemným žánrovým překvapením, který ohraný příběh o konci světa zabalil do civilnějšího hávu o boji o přežití jedné rodiny. Greenland 2: Útěk (Greenland 2: Migration) ale musel jít dle sequelových pravidel už velkolepější a trikovější cestou. Nezlomila tato snaha snímku s Gerardem Butlerem nakonec vaz?
Jeden z nejoceňovanějších evropských filmů loňského roku se Stellanem Skarsgårdem si od čtvrtka konečně můžete vychutnat i v českých kinech. Citová hodnota (Sentimental Value) od Joachima Triera sklidila po světové premiéře v Cannes dvacetiminutový potlesk a posbírala osm nominací na Zlaté glóby. Příběh generační rodinné terapie ve zdech starého rodinného sídla, který přejímá analytické hledisko filmu o filmu, se ale bohužel míjí svým hollywoodsky kýčovitým citovým apelem. Vyčnívají herci v čele s bardem Skarsgårdem, jenž loni ve Varech převzal Křišťálový glóbus za mimořádný přínos kinematografii.
Hned první den nového roku vtrhl do českých kin snímek, který se podle amerických novinářů řadí mezi nejlepší počiny uplynulých měsíců a má velkou šanci zabodovat na Oscarech i dalších prestižních cenách. Velký Marty (Marty Supreme) přitom spoléhá hlavně na dva trumfy – herecký koncert Timothéeho Chalameta a osvědčené triky režiséra Joshe Safdieho. Nezačíná se už ale jeho styl malinko ohrávat?
Máte-li nějaký oblíbený dětský film, možná byste ho mohli zkusit předělat. Nejen na svět obecně, ale také na kultovní filmy typu Anakondy z roku 1997 každý pohlíží vlastníma očima. Pro někoho pitomý škvár, pro jiné žánrová klasika. Hrdinové moderního rebootu Anakonda (Anaconda) s tvářemi Jacka Blacka, Paula Rudda, Thandiwe Newton a Steva Zahna ve svých životech ustrnuli a do Amazonie vyráží svůj milovaný snímek, bránu do fantazie Hollywoodu a bezmála i tvůrčího duchovna, nezávisle přetočit. Bláznivá výprava s hvězdami zdánlivě přežitých komedií vás v kinech svým humorem možná uškrtí, ale totálně postmoderním konceptem s nakažlivou aurou kreativní svobody se dost možná necháte na 100 minut pozřít a vyvrhnout.
Když máte srdce zjihlé, nemusíte stavět zeď a péct chleba. Stačí si prostě zazpívat. Legenda folk-popu Neil Diamond má na kontě arzenál nesmrtelných hitů, které v romantickém životopisném dramatu Smutný song (Song Sung Blue) drží nad vodou imitátora a vyléčeného alkoholika v podání Hugha Jackmana. Šance, že vás love story dle skutečných událostí v kinech dovede ke kýžené emoční katarzi, je nejen díky věčné hudbě velmi reálná.
Natočit uspokojivé finále obřího seriálového fenoménu tak, aby letité fanoušky nenaštvalo a naplnilo veškeré očekávání, je takřka nadlidský úkol, jenž se podaří pouze vyvoleným (Perníkový táta). Své by o tom mohli vyprávět např. tvůrci hitů Ztraceni či Hra o trůny, z jejichž zakončení mají někteří diváci pachuť v ústech dodnes. Ještě před týdnem hrozilo, že se podobného osudu dočká také poslední řada Stranger Things. Bratři Dufferové ale nakonec svůj bobtnající kolos dovezli do poměrně důstojného finále, které ale stejně nedokáže uspokojit každého.
Režisér kultovního Invalidy se vrací s novou peprnou komedií o lidech s postižením. Dream Team si bere na paškál skutečnou událost, víc než příběhem o morálním pochybení je ale sarkastickým komentářem o překračování různých hranic.
Slovensko-české hodobožové pohádky mají určitá specifika, jak ukázalo například loňské Čarovné jablko. Letošní snímek Největší zázrak přistupuje k vyprávění podobným způsobem – pracuje s kolektivním hrdinou, nechává své postavy se vyvíjet a v určité fázi postaví do centra dění figuru, již na počátku vnímáme jako padoucha, jenž se ale může změnit, a nenápadným způsobem odráží společenské dění. Největší zázrak to ale dělá trochu jinak, místo individuálních hrdinů se zaměřuje na posun světa. Je to o to očividnější rozdíl proti loňské pohádce, že zatímco Čarovné jablko střídalo posloupnost perspektiv a v každém aktu se soustředilo na jiného hrdinu, Největší zázrak je nechává procházet vývojem všechny naráz.
Štědrovečerní pohádky patří už desítky let mezi nejsledovanější filmy roku a jsou podrobovány nejen velké divácké pozornosti, ale také nekompromisní kritice. Své o tom vědí loňské Tři princezny, které se staly jednou z nejhůře hodnocených štědrovečerních pohádek vůbec a lidé na nich nenechali nit suchou. České televizi proto nezbývalo vlastně nic jiného než letos přehnaně neexperimentovat a vsadit se Záhadou strašidelného zámku na neurážející jistotu.
SpongeBob v kalhotách má coby franšíza kultovní status. Jeho absurdní humor, surrealistické pojetí a hra s vlastním vyprávěním i různými vyprávěcími vzorci z něho činí dílo, jež si vychutnají všechny divácké generace. V posledních letech nicméně seriál trochu ztratil své kouzlo a začal se spíš přibližovat dětskému publiku. To je koneckonců případ i dosud posledního spongebobovského filmu SpongeBob ve filmu: Pirátské dobrodružství (The SpongeBob Movie: Search for SquarePants), který 25. prosince vstoupí do českých kin.
Letošní blockbusterová sezóna nám toho nabídla mnoho. Brad Pitt se projel ve formuli 1, Scarlett Johansson v novém Jurském světě běhala mezi dinosaury a Predátor se vydal na své nejepičtější dobrodružství v Nebezpečném území. Všechny tyto úspěšné počiny ale vypadají jako malé komorní filmy v porovnání s kolosem, jenž aktuálně přináší do kin James Cameron. Třetí Avatar s podtitulem Oheň a popel (Avatar 3: Fire and Ash) je nejvelkolepějším zážitkem roku, co si zasluhuje to největší možné plátno. To je však u Železného Jima celkem zvykem, dokáže tedy zaujmout i něčím jiným?
Netflix i HBO tento podzim servírují různě uleželé retro delikatesy, v nichž především děti odráží expanzi zla iracionální monstrozity. Zatímco Stranger Things pomalu vrcholí, cedule Vítejte v Derry ohlásila na HBO Max seriál ze světa Kingova TO (It: Welcome to Derry) v osmi epizodách poprvé. Úvodní řada televizního prodloužení slavného románu, respektive dvou celovečerních adaptací z minulé dekády, okázale buduje rovnou celý makrokosmos Stephena Kinga. Přestože v jistých dějových souvislostech tápou, tvůrci v čele s Jasonem Fuchsem a Andym Muschiettim připravili klaunu Pennywiseovi (Bill Skarsgård) působivě epickou a vrstevnatou, hororově mnohdy vydatnou a popkulturně ambiciózní hostinu.
Jsou kombinace, které České televizi snad nikdy nepřestanou fungovat. Když zde totiž spojí síly oblíbený režisér Jiří Strach se scenáristou Markem Epsteinem, zpravidla z toho vznikají nejen divácké hity, ale také výrazné televizní filmy se silnými tématy a materiálem, jež dávají svým hercům dostatečný prostor zazářit. Ani jejich nejnovější počin Máma se z těchto mantinelů nijak nevymyká. Možná je ale až příliš velkou sázkou na jistotu.