Lilo & Stitch ukazují, že rošťáctví není cool. Remake animované klasiky je příjemnou dětskou zábavou

Postava mimozemského diblíka Stitche (Chris Sanders) je sama o sobě podvratnou figurou. Jako většina roztomilých animovaných postaviček i Stitch rád vyvádí, provádí různé výtržnosti, a zatímco svou dětskou spojenkyni Lilo (Maia Kealoha) zatahuje do rošťáren a získává si její srdce, dospělé hrdiny, zejména Lilinu sestru Nani (Sydney Agudong), dohání k šílenství. Podobné postavy, například populární bernardýn Beethoven, jsou stejně pozitivní jako destruktivní. Jejich oblouk vede často k tomu, že v nové rodině napraví rozhárané pořádky, stmelí odcizené hrdiny a stane se jejich pilířem. Ne tak Stitch, který podobné vzorce podvrací. Jeho destruktivní povaha vede k další destrukci, krize, jíž procházejí postavy, se prohlubuje a časem sám dojde k tomu, že je charakterům spíš přítěží. Přesto zůstává pozitivní postavou, protože se během příběhu vyvine, pochopí svou chybu a svůj temperament nasměruje tak, aby byl užitečný.

Příběh dospívání malé dívky a mimozemšťana začíná ve chvíli, kdy uměle vytvořené monstrum, známé jako Experiment 626, stojí před soudem Spojené galaktické federace za četné zločiny a přestupky, jež za svou existenci napáchal. Zdánlivě nenapravitelný tvor je poslán do vyhnanství, během transportu ale unikne a dostane se na planetu Zemi, v očích mimozemšťanů cennou přírodní rezervaci pro chov komárů. Prezidentka federace (Hannah Waddingham) vyšle po jeho stopách vědce Jumba (Zach Galifianakis) a samozvaného experta na pozemský život Pleakleyho (Billy Magnussen). Experiment 626 se mezitím dostane do psího útulku a z něj do domácnosti Nani a Lilo, dvou osiřelých sester, které se v současnosti potýkají se sociální službou. Nad temperamentní Lilo a vytíženou, vyčerpanou Nani totiž visí hrozba toho, že je sociální pracovnice (Tia Carrere) rozdělí. A rozdováděný vesmírný desperát 626, nyní pojmenovaný Stitch, jim na klidu rozhodně nepřidá.

Film docela slušně ilustruje, jak skopičiny roztomilé figury ovlivňují život jak dětí, tak dospělých. Stitchovo vyvádění, jakkoli zábavné, není moc často ukazováno v pozitivním světle. Stále dostáváme vrcholně zábavné momenty, většinu času ale s hořkou tečkou. Přitom slušně funguje Stitchův vývoj. Zpočátku se jedná o sobecké oportunistické monstrum, které Lilo zprvu hlavně využívá, nicméně během filmu prochází slušným charakterovým vývojem. Jejich společný čas na plátně sestává z několika segmentů, během nichž se Stitch povahově mění.

Díky nepříjemným následkům Stitchovy aktivity se postupně mění a dospívá samotná Lilo. Každý z těchto segmentů se přitom soustředí na jiný aspekt jejich sbližování – nejdříve je to vášeň pro lumpárny, poté vlastní pocit samoty i značně neobratná snaha napravit napáchané škody. Postupné sbližování je ve filmu poměrně funkční a při každém takovém segmentu je patrné, v čem se postavy posunou. Zároveň tyto momenty fungují v komediální rovině, která je pochopitelně vytvořena tak, aby zaujala hlavně mladší publikum.

O humornou stránku se stará také dvojice hlavních padouchů, mimozemšťané Jumbo a Pleakley. Tvůrci udělali oproti původnímu animovanému filmu celkem logickou změnu, vyškrtli původního padoucha kapitána Gantu a jeho padoušskou úlohu nechali přebrat právě zmíněnou dvojicí. Jumbo a Pleakley byli spíše neškodnými padouchy, kteří se na konci animovaného filmu dokonce polepší, a zastávali pozici spíše komických figurek. V hrané verzi jsou komickými figurkami pořád, což podtrhuje jejich obsazení komediálními herci.

Jejich přijetí úlohy kapitána Gantu nejenže zjednodušuje děj o jednu postavu a jeden motiv, ale také drží film v odlehčenější rovině. Tu vyvažuje především motiv přátelství a rodiny, jenž do vyprávění vstupuje nejen vztahem Lilo a Stitche, ale také skrze sympatické vedlejší postavy. Díky tomu tak může Lilo & Stitch zůstat především zábavnou komedií pro děti, která ubíhá v příjemném tempu, nijak zvlášť nedrhne a dokáže dojmout ve správnou chvíli.

Podívejte se také na nejlepší filmy pro děti podle Kinoboxu.