Vraždy v kraji se snaží o pohodovou kriminálku. Od temné a vážné konkurence se výrazně liší
Vraždy v kraji | Film Kolektiv
Aby to bylo vůbec možné, odehrává se seriál v malebném venkovském prostředí, prorostlém přírodou a prosvíceném sluncem. Právě sem se uchyluje plukovník David Kučera (Ondřej Sokol), zkušený vyšetřovatel, kriminalistické eso, autor truecrimeové knihy a nadšený včelař. Doufá, že se mu v kraji s nízkou kriminalitou podaří dosáhnout zaslouženého klidu a možnosti věnovat se své vášni. Sotva se ale stihne seznámit s novými kolegy, zejména zemitým majorem Hrstkou (Václav Kopta) a svým vysoce inteligentním, ale sociálně trochu nesmělým parťákem podporučíkem Šnajdrem (Petr Uhlík), zjistí, že mezi chalupami se vraždí stejně jako v pražských ulicích.
Epizody jsou následně vystavěny tak, aby poskytly co největší možnou oddechovku. Vraždy nevycházejí z promyšleného komplotu a nejsou ani esteticky zajímavé, jsou naopak tolik všední, obyčejné a nepromyšlené, jak to jen jde a jak to u skutečných vražd často bývá. Vrazi jsou proto přiměřeně civilní a pokud možno uvěřitelní. Civilní rovina je ostatně pro seriál důležitá, každý případ funguje jako záminka k vystavění vztahového dramatu, na které divák nahlíží pomocí dvou různých pohledů.
Dva typy detektivek, dva úhly pohledu
První pohled patří Kučerovi, jenž odhaluje souvislosti vražd z kriminalistického hlediska. Pro druhý pohled je jednou z důležitých postav Petra (Jana Plodková), Kučerova sestra a husitská farářka, jež na rozdíl od svého bratra žije v kraji mnoho let a důvěrně zná místní lidi. Skrze ní a její vztahy s epizodními figurami je poznáváme jako živoucí postavy a odhaluje se nám lidský rozměr, jaký ve výslechové místnosti neodkryjí. Vraždy v kraji díky tomu většinu času poskytují v každé epizodě vhled do života skupiny charakterů, přičemž vykreslují jednoduché, přehledné a nijak zvlášť složité vztahy. Epizodní postavy, které souvisejí s vyšetřováním případu, pak bývají důležitější než samotní detektivové.
Minimálně ve zhlédnutých prvních dvou epizodách jsou z policejního týmu důležití prakticky jen Kučera, jenž si umí dohromady dávat souvislosti, a Šnajdr, který je schopný v procedurální části práce. Ostatní detektivové sice vyšetřování pomáhají, nezanechají ale výrazný dojem. Prostor na psychologické rozvíjení figur je věnován postavám ohledně případu týdne, jejichž dramaty nás kriminalisté prakticky provázejí, zatímco dělají rutinní policejní práci a odhalují nové skutečnosti. Koncept samotného vyšetřování je přitom rozpolcen mezi dva typy kriminálek.
Na jednu stranu seriál pracuje se vzorcem geniálního detektiva, tedy hrdiny, jenž si na základě vlastního typu myšlení či intuice dává sám dohromady souvislosti, které jeho kolegům unikají. Kučera je od začátku ustanovený jako kriminalistický machr, jenž má za sebou stohy úspěšně vyřešených případů a během vyšetřování dokáže spolehlivě vést nejen svého parťáka, ale nakonec i vlastního nadřízeného – ponechme stranou, že hrdinův nadřízený má nižší hodnost a stále je to on, kdo vede oddělení. Zároveň ale seriál funguje jako procedurální kriminálka, každý z detektivů posouvá vyšetřování vpřed díky vlastní práci a postřehům. Ve výsledku to tedy funguje tak, že Kučera vnáší do vyšetřování vlastní hypotézy a dedukce, které se opírají o fakta sbírané týmem.
Vraždy v Kraji: trailer | TV Nova
Trochu jiná kriminálka
Vyšetřování samo o sobě je právě tak civilní jako ostatní prostředky seriálu. Ten se díky všem zmíněným proprietám soustředí na to, čím chce být – nenáročnou oddechovkou, která se vymyká ponurým kriminálkám, drásavým true crime sériím, ambiciózním procedurálkám nebo komediím s geniálním detektivem. Vše je ve Vraždách v kraji pojato tak, aby žádný z prvků nepoutal větší diváckou pozornost, než je nezbytně nutné, a tak vznikl seriál, co se hodí více jako kulisa než jako program na hlavní vysílací čas. S tím souvisí i ladění postav a vedení herců.
Mezi hlavními postavami není prakticky žádné větší pnutí, vztah Kučery a jeho sestry je bezmála harmonický, vyšetřovací tým nemá žádný konflikt, nepočítáme-li občasné uštěpačné poznámky kapitána Mencla (Petr Buchta). Především je ale třeba mít na paměti, že recenze se týká prvních dvou epizod a je docela dobře možné, že se postavy stihnou vyvinout. Drama epizodních postav nicméně spotřebuje většinu stopáže. Ondřej Sokol v hlavní roli trochu nezvykle „podehrává," což je ale zcela v souladu s postavou klidného, vlídně vystupujícího detektiva. Je otázkou, zda se Vraždy v kraji zapíší mezi české kriminální milníky. Jistým způsobem se jedná o pozoruhodný počin, jenž vyniká hlavně snahou o to, aby v něm nic příliš nevynikalo.
Tvůrci Vražd v kraji si vytyčili za cíl nenáročnou oddechovku, při níž bude divák i při řešení vražd cítit pohodu. To se povedlo možná až moc. Přestože hnacím motorem děje je vyšetřování, nepocítíme prakticky žádné napětí. Zato se nám dostane série příjemně civilních vztahových dramat, které fungují jako bezvadná kulisa, ale už nepříliš dobře jako hlavní program.